redakce.« (207. Každá zpěvohra se
posuzovat tohoto stanoviska.
Hudební drama žádá přísnou karakteristiku.)
Jako pravý vykupitel, apoštol, Lukáš počátku zne-
uznáván, pronásledován, jeho návrat soudní budovy je
pravou cestou Kalvárii: rozzuřený dav volá naň: >Smrt,
smrt zloději, traviči!
*
, poplvá ho, uráží, kamenuje.>PRÁCE* ZOLY. Proto kritice tohoto stano
viska podléhá >Rusalka«
*
Hudební drama žádá naprosté podřízení hudby dra
matu mluvenému. »Rusalka« jest řada hudebních myšlenek bez drama
tické souvislosti.
* Otiskujeme článek, který dovolává volnosti pro projev mínění
nestrannosti >Rozhledů*. Hoffer. toho
vzniká leitmotivická suchost >Rusalky
*
, jež neporoz
uměním vyčítá hudebním dramatům. Příznačný motiv Rusalčin
je příliš sentimentální, než aby mohl karakterisovat, vy
škytá všude, kde skladatel Rusalku vzpomněl ne
mění nikde (týž motiv zní jejím štěstí neštěstí). Jeho architektonika smí tedy být jen drama
tická, hudební. Ani dialogu (Rusalka Ježibaba jednání) není
dramatické jednolitosti, vše rozčlánkováno drobné útvary
lyrické. jednání zpívají lesní žínky zcela
ormální kuplet. tomuto článku vyhražuje slovo pan
. Zpěvohra smí být dnes
jen dramatem, nikdy koncertem.)
(Příště dokončení. 205
veškeré plémě obětovaných, otroků (Lukáš) vykoupí,
vykoupí celé plémě. (Porn. Karakteristika situací
“?ní lepší. když
konečně krví svou skropí své dílo, byv smrtelně raněn děl
níkem Ragu, stane mučeníkem své víry, svého díla,
které tomto krvavém křtu zapouští teprve pevné kořeny. Hlavní prostředek karakteristiky jest příznačný motiv,
jenž svým útvarem, umístěním změnami dovede podat nej-
jemnější psychologické momenty. Zde měl Dvořák respektovat aspoň to, co
.)
DVorákoVa „Rusalka". Není jeden možných směrů. >Rusalka« nedělí dramatické scény,
nýbrž hudebně uzavřená čísla, což dnes naprosto nepří-
pustno.
Hudební drama jedině možný útvar moderní zpěvo
hry. >Rusalce«
z osob karakterisován, velmi primitivně, jedině vodník,
ostatní postavy jsou mlhavé, hudebně neplastické, nedrama
tické. jednání při tanci lesních žen ozve taneční
idba, hodící však svým rázem spíše tanci čertů jed
iní >Čertu Káči«
