Ptal nás, psal pan Holeček, nastal takový
pokoj listech chorvatských, při čemž podotkl, Čechové
bec straní Srbům.
Neboť pobřeží vesnice ani metr většinou nezdvihá nad
vodou, takže musela voda zalévati, kdyby byl možný
silný příboj. Stavební dříví přiváží ostrovů Itálie nebo
Bosny. Přivítal nás vlídně, zavedl sta
vení, kde přízemí velké kamennou podlahou opatřené
světnici jsme posadili. Farní stavení čtyřhranné
do poschodí stavěno vypadá svém okolí pevné zá
možné. Tento způsob besed jest Splětu velmi oblíben.
Fara stojí docela samotě břehu zátoky vede ní
onen násep, který spojuje ves pevninou.
Když jsme ptali přívozníka, bývá-li také bouře
borou vyvolaná, tvrdil, bývá velmi hrozná, protože
prý nemá odtud voda odtoku! Byl sice bývalý ná
mořník, který někdy sloužil ostrově Visu, avšak patrně
již nepamatoval onen hrozný rej vln, jaký způsobuje
bóra nebo scirocco, když zprudka začnou foukati vln. Hluboká tato zátoka podobá
se široké majestátní řece zdá mimoděk, jakoby bylo
pokračování řeky Jady močále mořem splývající.
Tam, kde vesnice Vrbanice, byl kdysi přístav Sa-
loňský jistě velmi bezpečný. osm začíná mše, bylo tudíž dosti
času navštíviti pana faráře. 187
jiných krajů.
Někteří nás pozdravovali: Chválen Jsus!
Bylo půl osmé, když jsme přišli kostelu obklope
nému hřbitůvkem.
Zaplativše pěti krejcařích každý prý platí dle
možnosti vyskočili jsme břeh, kde sedělo stálo
v malých skupinkách dosti svátečně oblečených vesničanů
s drobnými červenými čepičkami hlavách, hrubých
košilích, krátkých vestách modrých červeně proužených,
na nichž měli někteří velké stříbrné knoflíky, hrubých modrých
kalhotech, nahoře velmi širokých, pod koleny kotníky
zúžených opánkách Šitých úzkých řemínků.SPLÉTÁ VRBANICE SLOVANSKOU MSI. Pan farář, muž asi čtyřiceti let,
nrostřední postavy mírného pohledu, chtěl nás’ hostiti a
yž jsme poděkovali, dal nám připraviti alespoň limonádu. Většina kou
řila krátkých dýmek. Seděli kamenech, někteří zemi
opírajíce zády zed, nebo majíce pod loktem podložený
kámen. Vysvětlil jsem mu, tomu není tak,
my jistě stejně lneme oběma větvím téhož stromu, že
ik bychom snažně přáli politických ohledů, aby Choř-
ti Srbové bratrsky spojili mezi sebou zápase Vlachy
. Násep chráněn
před borou silnou zdí zvýší muže. stínu procházel pan farář brevířem ruce
— konal ranní pobožnost
