ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 191 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. SVOZIL. Jakkoli nebyla prý úroda vína příliš valná, přece na nízkých stromcích révových žloutnou modrají hrozny tak vyzývavě, člověk dobře chápe užitečnost trní zdech. Národní rada, jako sdružení nepolitické, jsouc styku všemi ne­ politickými sdruženími, mohla věru býti viditelným geniem slezských Čechův mohla jistěji rychleji vésti cíli než kdokoli jiný.SLEZSKA. Zaprášenou silnicí siňskou potkávali jsme selky sedláky nesoucí Splětu rozličné plodiny prodej. Kromě toho narovnáno suché trní zdech, aby škůdci zabráněna byla cesta vinice. Tyto cesty jsou vý­ značný pro splětské okolí. Také dosti oslů, mezků a koňů nákladem hospodářem drobným během pospíchalo k městu. nezbývá chodci nežli vrátiti, protože ani osel ani jeho hospodář toho neučiní, nej- bližší křižovatce. Tu tam mrskne sebou malá ještěrka, popoletí babočka ’ niral, bělásek perlásek, šramotem kroků vyplašená ko­ ka poskočí zed více však živočíšstva nespatříš. V neděli dne 22. trvalým suchem parným dnem zahnáno býti tišiny i uchu nepostihlé. ------------- JOS. Byli většinou svátečně oděni měli >nedělní< košili (vypranou) ženy ozdobily hrdla uši zlatými stříbrnými šperky, mnohým na rukách blýskaly prsteny. Ze Splěta Vrbanice slovanskou v • msi. 185 směry doplňování organisace naší tak, jako daří rol­ nictvu, pak netřeba báti, bychom zhynuli. ani vrabec rozpustile neposmívá tvé upocené tváři, ani zmije tento hojný obyvatel Dai- :ie nemihne pod nohou, aby podala trochu ži- •h dusné cestě. Asi dvaceti minutách zahnuli jsme silnice na kamenitou cestu mezi vinohrady. Vše . V KLIMKOVierCH. Rozplétají pravým laby- rinthem uvedou mnohdy chodce velké nesnáze, když náhle před ním objeví osel nebo kůň mající obou bocích mohutné otepě chrastí nebo trávy, takže úplně vyplní prostor mezi oběma zdmi. srpna 1897 krásného, ale již záhy z rána parného dne vydal jsem vsi Vrba­ nice Solina, kdež římská fara slovanskou liturgií. obou stranách nízké zdi rozmanitého kamene (vápence) zarostly byly tmím a břečťanem