Národní
rada, jako sdružení nepolitické, jsouc styku všemi ne
politickými sdruženími, mohla věru býti viditelným geniem
slezských Čechův mohla jistěji rychleji vésti cíli
než kdokoli jiný.
Ze Splěta Vrbanice slovanskou
v •
msi.
Zaprášenou silnicí siňskou potkávali jsme selky sedláky
nesoucí Splětu rozličné plodiny prodej. 185
směry doplňování organisace naší tak, jako daří rol
nictvu, pak netřeba báti, bychom zhynuli.
Tu tam mrskne sebou malá ještěrka, popoletí babočka
’ niral, bělásek perlásek, šramotem kroků vyplašená ko
ka poskočí zed více však živočíšstva nespatříš. Kromě toho narovnáno suché trní zdech, aby
škůdci zabráněna byla cesta vinice. Rozplétají pravým laby-
rinthem uvedou mnohdy chodce velké nesnáze, když
náhle před ním objeví osel nebo kůň mající obou
bocích mohutné otepě chrastí nebo trávy, takže úplně vyplní
prostor mezi oběma zdmi. Také dosti oslů, mezků a
koňů nákladem hospodářem drobným během pospíchalo
k městu.
V KLIMKOVierCH.
V neděli dne 22. ------------- JOS. srpna 1897 krásného, ale již záhy
z rána parného dne vydal jsem vsi Vrba
nice Solina, kdež římská fara slovanskou liturgií. SVOZIL. nezbývá chodci nežli vrátiti,
protože ani osel ani jeho hospodář toho neučiní, nej-
bližší křižovatce. obou stranách nízké
zdi rozmanitého kamene (vápence) zarostly byly tmím a
břečťanem. Byli většinou
svátečně oděni měli >nedělní< košili (vypranou) ženy
ozdobily hrdla uši zlatými stříbrnými šperky, mnohým
na rukách blýskaly prsteny. Asi dvaceti minutách zahnuli jsme silnice
na kamenitou cestu mezi vinohrady.SLEZSKA.
Jakkoli nebyla prý úroda vína příliš valná, přece na
nízkých stromcích révových žloutnou modrají hrozny
tak vyzývavě, člověk dobře chápe užitečnost trní zdech. Tyto cesty jsou vý
značný pro splětské okolí. ani vrabec rozpustile neposmívá
tvé upocené tváři, ani zmije tento hojný obyvatel Dai-
:ie nemihne pod nohou, aby podala trochu ži-
•h dusné cestě.
. Vše
. trvalým suchem parným dnem zahnáno býti tišiny
i uchu nepostihlé
