nám této školy třeba jako soli mohli
bychom míti, jak věci stojí, hodně brzo, jen kdyby také
ti, >co něco mají<, hnuli. Budou-li pořádat soustavně hromadné schůze
Školské, jako pořádají Olomouckú schůze (ovšem jiného
druhu), možno dosíci značných úspěchů. Národní rada měla dokonaleji rozděliti práci,
vezmouc pro každé odvětví činnosti svého referenta.
Ale ještě mnoho práce třeba, aby naše organisace
národní byla úplná, jednotná ucelená, aby náš postup nikde,
v žádné obci nebyl jenom nahodilý osamocený. Pak také uvidí,
co můžeme hned. ní
by bylo, aby měla evidenci veškeren náš život, veškery
naše národní potřeby, krátce aby spojovala Čechy slezské,
kteří třídními zájmy jsou rozděleni, aby třídní spory poža
davky byly regulovány všeobecnou potřebou byly ní
v souhlase.184 jos.),
je nutno přemoci. Než stalo se, čeho většina výkonného výboru přála,
zatím tedy každém, aby hnutí podporo1 Především
je nutno, aby hnutí stalo hodně populán«Mi Slezsku
samém.
Než, ačkoli mnoha věcech spíše >postup zpět«, tož
v některých přece jen pokračujeme, zvláště však organisaci
rolnické. Výkonný výbor
národní strany, jaký navrhuje nynější vedení české politiky
slezské, nestačí, poněvadž nemůže míti zřeteli velikou vět
šinu dělnictva. tomu
bychom potřebovali národní rady. Nebylo nutno, aby
národní rada brala snad činnost jiným pracovním, odborným
organisacím, ona jenom práci jejich dávala směr, řídila ji
se stanoviska všeobecných potřeb národních, dávala svými
poznatky pokyny iniciativu nové nové práci. Tu
se samo sebou rozumí, musila znáti celý náš život, a
tudíž musila míti zástupce všech stran. Zřízení úplné, všeobecně národní radv d
žuji první důležitých kroků, jež nám dlužno učil
tak lze doplnit naši organisaci vzbuditi silné vědomí
rodní jednoty. svozil:
ležité.
Ve znamení raka stojí dosud ještě naše řemeslnická
organisace jak podotčeno dělnická, pro nedostatek
pochopení potřebnosti vzájemné shody obou stran, zvláště
však inteligence. Nejsme hmotně ani tak slabí, jak z
je zde hmotné bídy méně než ledaktcrém našich
zámožnějších krajů, ale naše síla jednak příliš málo s
vědomá, jednak příliš rozdrobená. právě nejvíce patrno, žeby bylo jinde třeba
mladších, svěžích sil.
Jedno však jisto: nechuť, která jevila mnoha
pánů proti Vesně (zvláště těch, kteří jsou klerikální nebo
se klerikalismu kloní pak orthodoxních mlado . Podaří-li nám
