Je-li však stav advokátský nezbytnou součástí ústrojí
státního, musí stát dbáti úpravu poměrů jeho nejen
se stanoviska potřeby občanstva, ale stanoviska mate-
rielního zabezpečení advokátského povolání samotného. Stav advokátský však
toho času ani obranu tím méně výboj není organi-
sován. Jen samovládný tehdejší princip liberální, který
nedovedl vymaniti advokáty ponižujícího podruží soudů
a jejich disciplinární moci, dal advokáciijenmálomocnou auto
nomii, vedle toho však přímočámým užitím zásady ekono
mické svobody vočkoval celému stavu zárodek hospodář
ského úpadku jeho, který důsledky ničivé konkurence stav
připravil kredit lidu, ochočil zmálomocnil jej směrem
nahoru učinil jej konec závislým rozmaru milosti
ministrů pokusným objektem sociálně politických experi
mentů jich sekčních šéfů.
Stav advokátský stojí před nezbytností pronikavé zá
sadné reformy, která však podle všeho jest ještě daleka.
.172 Civíš: STÁVKA ADVOKÁTU. So
ciálním charakterem celého ústavu jest předu již vyloučeno
zavedení úplné svobodné advokácie, příkladě snad svo
bodných živností řádu živnostenského nebo povolání umě
leckého atp. 1868.
Každá třída hospodářská společenská, která domoci se
chce zlepšení svého hmotného stavu, musí podstoupili nyní
ne již neobvyklou cestu, kterou všem svým odpůrcům uká
zalo dělnictvo, totiž cestu organisace. Komory spolky dosavádní organisační základ svůj
mají toíiko společném jménu povolání svých členů;
avšak uvnitř jich, posud snad nepozorovaně, počínají už
křižovati poznenáhlu advokáty roztřiďují rozdílné zájmy:
jako továrník řemeslník, velkostatkář sedlák časem do
spěli poznání, jak nepodmiňuje společný postup nahodilá
okolnost, oba stavy vyrábějí stejné tovary nebo pěstují
tytéž plodiny, organisovati počali zvlášť, tak zdá se, že
i malí, slabší advokáti časem budou musit přikročiti samo
statné energické organisaci odborové bez ohledu
sentimentalitu kolegiálni třebas proti saturovaným pr
k reformám sotva náchylným advokátům velkým: boh
předsedové správních rad, mnohonásobní hodnostáři i
jitelé řádů bez toho byli jen zbytečnou přítěží. Nezbývá tedy nežli zvoliti cestu střední,
na níž ostatně dělo také již upravení advokácie nás
r. druhé straně zdá býti stejně vylou
čena možnost sestátnění advokácie: hájení individua proti
státu jest třeba zástupce státu neodvislého státovědecká
theorie neodvislostí soudcovskou dočkala právě po
těšitelných výsledků
