ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 177 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Správní úředník soudce, jako orgán rozhodující, nemůže však býti současně rádcem zá­ stupcem strany, nadtož při odporujících sobě nárocích — zástupcem stran obou. Dří­ vější fabrikace sporných spisů gros, kterých vlastní prací advokátovou býval nezřídka jen jeho podpis, odpadla: nový proces vyžaduje osobní činnost dobře kvalifikovaného advokáta, připouští blahovolná oproti velkým advokátům prakse povoluje zaměstnání kvalifikovaných sub­ stitutů. S advokátskou krisí souvisí ovšem také otázka sociální oprávněnosti dokonce nezbytnosti advokátského stavu. 13* . Proto jest třeba osoby třetí, která zastupovala anu před orgány státními proti státu samotnému tou ávnicky vzdělanou advokát, který tedy dnešním orga­ smu státu nezbytným článkem tím spíše, mo- mí stát právní ochranu občana části již nyní uznává a budoucnosti zajisté celém rozsahu bude musit prohlásit jeden svých sociálních úkolů. Stav advo­ kátní stává přístupným pouze majetným, což sociálně jest na jisto povážlivým zjevem.STÁVKA ADVOKÁTU. Na sjezdech, při banketech, oproti deputacím odpovědích na interpelace ministři uznávají rádi nezbytnost stavu advo­ kátského pro úspěšnou správu spravedlnosti ničeho tak toužebně nepřejí, jako nejlepší shodu zejména soudů advo­ káty. Nám stanoviska hospodářského existence stavu právních zástupců nutným důsledkem principu dělby práce, zároveň však jest ochrana právní požadavkem sociálním: složité po­ měry životní vyžadují obsáhlé zákonodárství, jehož zevrubná znalost jest jednotlivému prostému občanu nedostupná. Ostatně nedotekl nový soudní řád kanceláří s agendou finanČně-podnikatelskou. Ministerské komplimenty ovšem otázku nerozřešily. Uží­ vání právních pravidel konkrétní poměry životní vyžaduje nejen elementárního vzdělání právnického znalosti platného práva, ale zručnosti jeho aplikaci praksi, již nabyti lze, jako jiných oborech lidské působnosti, jen stálým za­ býváním takovouto prací. 171 biti jako regulativ oproti nerovnému rozdělení prakse. Pokud však nový soudní řád mohl regulovat stejnoměrnější příliv práce, přišel již dost pozdě: práce procesní zjednodušením sporu kvantitativně ubylo nepatrná kvóta, která jednotlivce těch set a tisíců advokátů připadne, tomuto již nepomůže. Stát jeho zájmy dokonce ocitají se často rozporu individuem, které bylo bez prostřed­ níka práv znalého bezbranným oproti vyškoleným orgánům itním. Tak jest dnes odvážným experimentem životním státi advokátem pro toho, kdo nemá existenci jinak zabezpečenu