Zájem pro sport
stal tak všeobecný, časopisy všech směrů ty, které
jsou určeny pro nejširší vrstvy lidové (Česká Politika), za
vádějí denní sportovní rubriky. Ovšem, ted všecko
jmenuje také sportem! Kam obrátíš, samý sport; sportem
je sbírání pohlednic, hra šachy, kuželky, řezba lupenkou,
fotografie atd. Héricourt).
Šířením jízdy kole zdomácnělo nás slovo celým
ovzduším technických výrazů (jako sportsman, rekord, training,
spurt, match atd. když měšťáci sekají ven
kově obilí pro zábavut sport; někdo provozuje politiku
jako sport, nedávno stálo jedněch novinách, >Burové
provozují nyní válku sport*. Konečně vážné zaměstnání
provozuje sportovně; př.
V angličině znamená slovo původně tolik »vyražení*
ustálilo však jako označení úkonů rázu tělocvičného. Slovo sport stalo se
slovem módním, ocitá dnes bezděčně jazyku nej-
šosáčtějšího měštěnína, módní mládež činí šmahem nároky
býti zdáti sportovní, »sportsmanlike«. kdosi, že
»cizí slovo sport ponenáhlu pohltí všecky formy fysické čin
nosti vůli marnosti, která pudí přívržence nejne
patrnějšího tělesného cvičení nebo nejnejapnější hry jmeno
vali mužem nebo ženou sportu* (Dr.) proces tento postupoval tak rychle, že
sportovní mánie střední Evropě šířící vtiskla jeden
z význačných rysů konci XIX. 173
SportoVní horečka. Záliba sportu vyplývá hlavně
iřijemného vědomí přibývající nabyté síly zručnosti
14
. Týž
autor rozeznává tělesná cvičení (exercices) jako chůzi,
běh, skok, plování, bruslení, tanec, zpěv(!) hry: tennis,
foot-ball atd. sýkora: sportovní horečka.
Co tedy vyrozumívati vlastně sportem vlastním
slova smyslu? Mínění různí; tak míní př., skutečných sportů, nichž používá se
nějakého nástroje, jehož ovládání třeba výcviku: kolo,
kůň, automobil, tělocvik, střelba, plachtění atd.
Pokusím vymeziti pojem sportu poněkud určitěji. století.; sportem kopat míč Paříže jiné ty
potrhlé, excentrické způsoby dostati pařížskou výstavu,
jichž byly létě plné noviny. Po-
háme-li stranou sporty širším, konvenčním slova smyslu,
sport vlastním slova smyslu úkon tělesný, soustavně,
ak amatérsky, záliby provozovaný, předpokládající jistý
íštní výcvik jistou zručnost svalovou, kterýžto úkon ne
svádí však žádným účelem vedlejším, praktickým,
?rž sám sobě cílem.PROF.
Není tomu tak dávno, slovo »sport< znělo nás cize,
s příchutí anglické exotičnosti nebo aristokratické výlučnosti
