ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 170 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dále jest, rovněž městem Drážďany získaný, kolosální kameninový relief Alexandra Charpentiera »Pekaří«, pěkná skupina Jeana Ant. Dojem jest velký, anticky vznešený. Jen jedno velké jméno jest záchn . jest dvoranách, dusí cizina. odvlékajícího Nymfu Rubensovsky zdravého těla, elegantní čtenářka pomníku Maupassantova Raoula leta a mohutné sousoší »Našich osudů* René Saint Mar- ceaux. Z Rusů jest známý kníže Pavel Trubeckoj, Fran­ couzů ještě L.-A. Jest předem dekadentní básník plastiky Ville Vallgren (Paříž) svými měkkými mramorovými bronzovými soškami, v něž vdechnuto tolik života krásy; uvádím prací jeho jen »Pýchu«, ^Mateřské štěstí*, »Útěchu« >Dvě sestry*. německou plastikou dopadlo špatně. Z francouzských mistrů upoutává pozornost předem Ema­ nuel Frémiet starší prací, kolosálním, originelně pojatým »Sv. hořejší polovici vchází muž a žena resignovaným klidem věčnou noc; stranách vchodu' tento chrám mrtvých kupí sedmi postavách, jež však jímá před tváří velkého Neznáma děs, zoufalství a protest proti zničení. salaba: k pomníku »Věčné dobroty*, nichž zvláště uvádím >Po- koru«, poprsí vetchého starce biskupském rouše mitrou v rukou, bronzové poprsí »Muže bolesti*. Rozměrově menší věci umístěny malá síni 21.164 DR. Jiřím*, Albert Bartholomé, něhož město Dráž­ ďany zakoupilo sádrový odlitek ^Pomníku Mrtvým*, zdobí­ cího 1899 pařížský hřbitov Pěre Lachaise; odlitek jest v původní velikosti pokrývá celou obrovskou stěnu proti vchodu. Nanejvýš ještě Póppelmannův akt Merzův Zel poněkud obstojí.«, představující Satyra,. Jest Max Klinger, jenž jest však umístěn oddělí v portrétní síni čís. Mnohým asi bude vzácné toto dílo novinkou. Liszta pojal Klinger jako energického, výbojného. jednak mramorové pop Lisztovo, jednak poprsí spisovatelky Asenijevé barev mramoru. Dole nad manželi, odpočívajícími dí­ tětem, jež vine jejich bokům, věčném spánku, skláni se genius života světla, rozpínaje nad nimi své paže ši­ rokém gestu žehnání vzkříšení. Tato bysta jest sourodá slavnými pracemi lome* »Kassandrou«, jež chová dnes lipské městské * seum. Riviěre-Théodore, něhož uvádím orchidejovou Salambo slonoviny, mramoru, onyxu emaillu a pozlacený bronz Fryné, Jean Dampt. ostatních bru­ selských umělců ještě Jules Lagae krásné poprsí otce matky Guillaume Charlier pod vHvem Meunie- rovým vyrostlého >Lodivoda* některé jiné pěkné práce. Injalberta, plná života pohybu, slova Hugova: >A to dělo dobách velmi dávných