Jiřím*, Albert Bartholomé, něhož město Dráž
ďany zakoupilo sádrový odlitek ^Pomníku Mrtvým*, zdobí
cího 1899 pařížský hřbitov Pěre Lachaise; odlitek jest
v původní velikosti pokrývá celou obrovskou stěnu proti
vchodu. jednak mramorové pop
Lisztovo, jednak poprsí spisovatelky Asenijevé barev
mramoru.
odvlékajícího Nymfu Rubensovsky zdravého těla, elegantní
čtenářka pomníku Maupassantova Raoula leta a
mohutné sousoší »Našich osudů* René Saint Mar-
ceaux. Dále jest, rovněž městem
Drážďany získaný, kolosální kameninový relief Alexandra
Charpentiera »Pekaří«, pěkná skupina Jeana Ant.-A. Liszta pojal Klinger jako energického, výbojného. německou
plastikou dopadlo špatně. Riviěre-Théodore, něhož uvádím
orchidejovou Salambo slonoviny, mramoru, onyxu emaillu
a pozlacený bronz Fryné, Jean Dampt. Jen jedno velké jméno jest záchn .
Jest předem dekadentní básník plastiky Ville Vallgren
(Paříž) svými měkkými mramorovými bronzovými soškami,
v něž vdechnuto tolik života krásy; uvádím prací
jeho jen »Pýchu«, ^Mateřské štěstí*, »Útěchu« >Dvě sestry*.164 DR. ostatních bru
selských umělců ještě Jules Lagae krásné poprsí
otce matky Guillaume Charlier pod vHvem Meunie-
rovým vyrostlého >Lodivoda* některé jiné pěkné práce. Nanejvýš ještě Póppelmannův akt Merzův
Zel poněkud obstojí.«, představující Satyra,. salaba:
k pomníku »Věčné dobroty*, nichž zvláště uvádím >Po-
koru«, poprsí vetchého starce biskupském rouše mitrou
v rukou, bronzové poprsí »Muže bolesti*. jest dvoranách, dusí
cizina.
Injalberta, plná života pohybu, slova Hugova: >A
to dělo dobách velmi dávných .
Jest Max Klinger, jenž jest však umístěn oddělí
v portrétní síni čís. Dojem
jest velký, anticky vznešený. Rozměrově menší věci umístěny malá síni 21. Tato bysta jest sourodá slavnými pracemi
lome* »Kassandrou«, jež chová dnes lipské městské *
seum.
Z Rusů jest známý kníže Pavel Trubeckoj, Fran
couzů ještě L. Dole nad manželi, odpočívajícími dí
tětem, jež vine jejich bokům, věčném spánku, skláni
se genius života světla, rozpínaje nad nimi své paže ši
rokém gestu žehnání vzkříšení.
Z francouzských mistrů upoutává pozornost předem Ema
nuel Frémiet starší prací, kolosálním, originelně pojatým
»Sv. Mnohým asi bude vzácné toto dílo novinkou. hořejší polovici vchází muž
a žena resignovaným klidem věčnou noc; stranách
vchodu' tento chrám mrtvých kupí sedmi postavách,
jež však jímá před tváří velkého Neznáma děs, zoufalství a
protest proti zničení
