Jest Max Klinger, jenž jest však umístěn oddělí
v portrétní síni čís.164 DR. Dále jest, rovněž městem
Drážďany získaný, kolosální kameninový relief Alexandra
Charpentiera »Pekaří«, pěkná skupina Jeana Ant. německou
plastikou dopadlo špatně. Mnohým asi bude vzácné toto dílo novinkou.
Jest předem dekadentní básník plastiky Ville Vallgren
(Paříž) svými měkkými mramorovými bronzovými soškami,
v něž vdechnuto tolik života krásy; uvádím prací
jeho jen »Pýchu«, ^Mateřské štěstí*, »Útěchu« >Dvě sestry*. Dojem
jest velký, anticky vznešený.
Z francouzských mistrů upoutává pozornost předem Ema
nuel Frémiet starší prací, kolosálním, originelně pojatým
»Sv.
Injalberta, plná života pohybu, slova Hugova: >A
to dělo dobách velmi dávných . hořejší polovici vchází muž
a žena resignovaným klidem věčnou noc; stranách
vchodu' tento chrám mrtvých kupí sedmi postavách,
jež však jímá před tváří velkého Neznáma děs, zoufalství a
protest proti zničení. Dole nad manželi, odpočívajícími dí
tětem, jež vine jejich bokům, věčném spánku, skláni
se genius života světla, rozpínaje nad nimi své paže ši
rokém gestu žehnání vzkříšení. jest dvoranách, dusí
cizina. Rozměrově menší věci umístěny malá síni 21. salaba:
k pomníku »Věčné dobroty*, nichž zvláště uvádím >Po-
koru«, poprsí vetchého starce biskupském rouše mitrou
v rukou, bronzové poprsí »Muže bolesti*.«, představující Satyra,. Nanejvýš ještě Póppelmannův akt Merzův
Zel poněkud obstojí. Liszta pojal Klinger jako energického, výbojného. Riviěre-Théodore, něhož uvádím
orchidejovou Salambo slonoviny, mramoru, onyxu emaillu
a pozlacený bronz Fryné, Jean Dampt. Jen jedno velké jméno jest záchn .
Z Rusů jest známý kníže Pavel Trubeckoj, Fran
couzů ještě L. Jiřím*, Albert Bartholomé, něhož město Dráž
ďany zakoupilo sádrový odlitek ^Pomníku Mrtvým*, zdobí
cího 1899 pařížský hřbitov Pěre Lachaise; odlitek jest
v původní velikosti pokrývá celou obrovskou stěnu proti
vchodu. jednak mramorové pop
Lisztovo, jednak poprsí spisovatelky Asenijevé barev
mramoru. Tato bysta jest sourodá slavnými pracemi
lome* »Kassandrou«, jež chová dnes lipské městské *
seum. ostatních bru
selských umělců ještě Jules Lagae krásné poprsí
otce matky Guillaume Charlier pod vHvem Meunie-
rovým vyrostlého >Lodivoda* některé jiné pěkné práce.
odvlékajícího Nymfu Rubensovsky zdravého těla, elegantní
čtenářka pomníku Maupassantova Raoula leta a
mohutné sousoší »Našich osudů* René Saint Mar-
ceaux.-A
