Dále jest, rovněž městem
Drážďany získaný, kolosální kameninový relief Alexandra
Charpentiera »Pekaří«, pěkná skupina Jeana Ant.-A. Rozměrově menší věci umístěny malá síni 21. jest dvoranách, dusí
cizina.
Injalberta, plná života pohybu, slova Hugova: >A
to dělo dobách velmi dávných .
Z francouzských mistrů upoutává pozornost předem Ema
nuel Frémiet starší prací, kolosálním, originelně pojatým
»Sv.
Jest předem dekadentní básník plastiky Ville Vallgren
(Paříž) svými měkkými mramorovými bronzovými soškami,
v něž vdechnuto tolik života krásy; uvádím prací
jeho jen »Pýchu«, ^Mateřské štěstí*, »Útěchu« >Dvě sestry*. hořejší polovici vchází muž
a žena resignovaným klidem věčnou noc; stranách
vchodu' tento chrám mrtvých kupí sedmi postavách,
jež však jímá před tváří velkého Neznáma děs, zoufalství a
protest proti zničení. Dole nad manželi, odpočívajícími dí
tětem, jež vine jejich bokům, věčném spánku, skláni
se genius života světla, rozpínaje nad nimi své paže ši
rokém gestu žehnání vzkříšení.
Z Rusů jest známý kníže Pavel Trubeckoj, Fran
couzů ještě L. Tato bysta jest sourodá slavnými pracemi
lome* »Kassandrou«, jež chová dnes lipské městské *
seum. jednak mramorové pop
Lisztovo, jednak poprsí spisovatelky Asenijevé barev
mramoru.164 DR. Mnohým asi bude vzácné toto dílo novinkou. Dojem
jest velký, anticky vznešený.
odvlékajícího Nymfu Rubensovsky zdravého těla, elegantní
čtenářka pomníku Maupassantova Raoula leta a
mohutné sousoší »Našich osudů* René Saint Mar-
ceaux. Jen jedno velké jméno jest záchn . Jiřím*, Albert Bartholomé, něhož město Dráž
ďany zakoupilo sádrový odlitek ^Pomníku Mrtvým*, zdobí
cího 1899 pařížský hřbitov Pěre Lachaise; odlitek jest
v původní velikosti pokrývá celou obrovskou stěnu proti
vchodu. ostatních bru
selských umělců ještě Jules Lagae krásné poprsí
otce matky Guillaume Charlier pod vHvem Meunie-
rovým vyrostlého >Lodivoda* některé jiné pěkné práce. salaba:
k pomníku »Věčné dobroty*, nichž zvláště uvádím >Po-
koru«, poprsí vetchého starce biskupském rouše mitrou
v rukou, bronzové poprsí »Muže bolesti*. Liszta pojal Klinger jako energického, výbojného. Riviěre-Théodore, něhož uvádím
orchidejovou Salambo slonoviny, mramoru, onyxu emaillu
a pozlacený bronz Fryné, Jean Dampt.«, představující Satyra,. německou
plastikou dopadlo špatně.
Jest Max Klinger, jenž jest však umístěn oddělí
v portrétní síni čís. Nanejvýš ještě Póppelmannův akt Merzův
Zel poněkud obstojí
