Tato bysta jest sourodá slavnými pracemi
lome* »Kassandrou«, jež chová dnes lipské městské *
seum. Liszta pojal Klinger jako energického, výbojného. Riviěre-Théodore, něhož uvádím
orchidejovou Salambo slonoviny, mramoru, onyxu emaillu
a pozlacený bronz Fryné, Jean Dampt. Dole nad manželi, odpočívajícími dí
tětem, jež vine jejich bokům, věčném spánku, skláni
se genius života světla, rozpínaje nad nimi své paže ši
rokém gestu žehnání vzkříšení. Rozměrově menší věci umístěny malá síni 21.164 DR.«, představující Satyra,. Jen jedno velké jméno jest záchn . Dále jest, rovněž městem
Drážďany získaný, kolosální kameninový relief Alexandra
Charpentiera »Pekaří«, pěkná skupina Jeana Ant. hořejší polovici vchází muž
a žena resignovaným klidem věčnou noc; stranách
vchodu' tento chrám mrtvých kupí sedmi postavách,
jež však jímá před tváří velkého Neznáma děs, zoufalství a
protest proti zničení.
Z francouzských mistrů upoutává pozornost předem Ema
nuel Frémiet starší prací, kolosálním, originelně pojatým
»Sv. Mnohým asi bude vzácné toto dílo novinkou.
Jest Max Klinger, jenž jest však umístěn oddělí
v portrétní síni čís.
Jest předem dekadentní básník plastiky Ville Vallgren
(Paříž) svými měkkými mramorovými bronzovými soškami,
v něž vdechnuto tolik života krásy; uvádím prací
jeho jen »Pýchu«, ^Mateřské štěstí*, »Útěchu« >Dvě sestry*. ostatních bru
selských umělců ještě Jules Lagae krásné poprsí
otce matky Guillaume Charlier pod vHvem Meunie-
rovým vyrostlého >Lodivoda* některé jiné pěkné práce. německou
plastikou dopadlo špatně. jednak mramorové pop
Lisztovo, jednak poprsí spisovatelky Asenijevé barev
mramoru.-A.
odvlékajícího Nymfu Rubensovsky zdravého těla, elegantní
čtenářka pomníku Maupassantova Raoula leta a
mohutné sousoší »Našich osudů* René Saint Mar-
ceaux.
Z Rusů jest známý kníže Pavel Trubeckoj, Fran
couzů ještě L. Jiřím*, Albert Bartholomé, něhož město Dráž
ďany zakoupilo sádrový odlitek ^Pomníku Mrtvým*, zdobí
cího 1899 pařížský hřbitov Pěre Lachaise; odlitek jest
v původní velikosti pokrývá celou obrovskou stěnu proti
vchodu. Nanejvýš ještě Póppelmannův akt Merzův
Zel poněkud obstojí. jest dvoranách, dusí
cizina.
Injalberta, plná života pohybu, slova Hugova: >A
to dělo dobách velmi dávných . Dojem
jest velký, anticky vznešený. salaba:
k pomníku »Věčné dobroty*, nichž zvláště uvádím >Po-
koru«, poprsí vetchého starce biskupském rouše mitrou
v rukou, bronzové poprsí »Muže bolesti*
