i.
Chápu nechuť, jež zmocnila některých mladých genru
poesie, kteří hlásají deserci próse. 159
ským lékařům připomínat!, budou přicházeli vojsku lékaři
s vyšším ponětím své povinnosti. psychické vy
záblosti morosních, kalných nálad chtějí cítiti maso, svaly a
krev reality, mátohách touží viděti linie abstrak
cích, nicotu rozplynulých, jasný detail. Básník básníkem vychází
na scénu, každý tvářností jistoty, přináší pravé slovo,
což jest konečně jen krásné. Naleznete tam nejen
(osvědčenější básnickou fraseologii naší Moderny, jíž až
dno užiti, jako: »lod, níž smrt byla kormidelníkem a
rufalství bylo vesla«, ale shledáte tam také svršky
I nejstaršího panstva odloženými, >zvonek tam milý mládí
inká« >hřmí tam věčnosti velebný oceán< docela bez
’^e menších skrupulí nové stylisace. Pročtete knihu vám, jakobyste
osli vetešnickým poetickým krámem. Charakteristické je,
. _
17 BÝVALÉHO VOJENSKÉHO LÉKAŘE. podobně právníci, tech
nikové Jest třeba pracovati hned záhy, hned školách
proti násilnictví lidské povahy.
Z noVé produkce poetické.
Maje mluviti řadě poetických knih posledních dnů,
jsem pokušení rekapitulovali umělecké výtěžky básnické
kampaně uplynulého desítiletí. Takovou nechuť
zdá přímo diktovali lektura př. nové knihy Louise
Křikavy »Pyrrhova vítězství*, abych ocitl
konkrétních příkladů. tak výsled
kem celé kampaně není nemůže býti, dnes, než trochu
už enervované pozornosti stálé čekání, konečně přece
ozve sugestivně slovo, čekání, něhož defilují Šeda do
šedá nekonečné řady stejně psychicky uniformovaných
poetických produktů, jež mají společnu nechuť prostému
slovu lásku aparatu obrazů vždy týchž, přejatých poesie
těsně předcházející, jimž jasná stylisace myšlenky (je-li vůbec
jaká), nepůsobí tolik potěšení, jako její pracné ukrytí pod
těžkopádný obal nerozřešitelných abstrakcí.TÝRÁNI VQJŠTĚ. Méně krásný jest však pravi
delný odchod scény, zklamání vzbuzené zvědavosti,
když jste konečně nemohli než konstatovali, krásných
slibech úmyslech to, mladý básník přinesl, není než
pretenciésně vyložené zboží těch, kteří přišli před ním do
literatury, neaspirujíce tolikerou pozornost. Ale tato rekapitulace dopadla
by, myslím, trochu skepticky
