ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 164 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejlepší školou pro nabytí takového hrdého, nezdolného ducha mohou býti nás řady sokolské. vř nejvíce vojenští lékaři. Třeba jen hro­ madně proti nim předepsanou cestou vystupovati. Je-li samovražda zbabělým útěkem života (vyjímám toliko samovraždu pro nezhojitelnou, příliš bolestivou nemoc), jest jím tím více vojska. také přísný auditor může mnoho učiniti, jest samozřejmo. Není pravda, člověk malý nedovolá spravedlnosti. Jakmile však nastane nemožnost, plniti dané roz­ kazy bud strany nebo pro neproveditelnost žádaných věcí (dávajíť mnohdy neproveditelné rozkazy), přestává všechen ohled nastupuje sebevědomé, mohutné vzepření se týrání sekatuře. Zařízením, zlo militarismu mírnícím, mohla má býti instituce lékařů vojenských. Zvláště však, jak bylo již řečeno, mw k nápravě mohou přispěti vojenští lékaři, záložní důstojr auditoři, duchovní, tedy osoby stavy, jež vojáky vlasti slova smyslu nejsou, občanské živly armádě. Ale křídla odvahy bývají obyčejně dvěma, třemi nezdařenými pokusy tak pošramocena, že člověk netroufá beznaději nedůvěře síly vlastní jiti čtvrté, páté, šesté instanci. druhé chová okolí takového »rebelanta« nebo ubožáka zpravidla zcela netečně. Jednak obyčejně sami znají špatně vojenský reglement netroufají neznalosti po­ stupu chrániti někoho, mnohdy ani sebe ne, jednak přátel­ ství důstojníkům snahy žiti nimi míru, mnohdy i úkor své vlastní důstojnosti zúmyslně nevidí neslyší kolem sebe.BÝVALÝ VOJENSKÝ LÉKAŘ*. A přece právě člověk stojící mimo ten nerovný zápas mohl mnohem snáze zakročiti prospěch trpícího. beze všeho ohledu to, se stane potom. Jest tedy nesprávno, dávati všem vinu. Držím-li se předpisů dbám formy, nemohu býti umlčen, tím méně trestán dovolávání práva. Důstoj­ níci, poddůstojníci, prostí vojínové mohli učiniti mnoho, ba vše ochraně svých druhů sekantů. Než jak málo jich troufá si čeliti zlozvykům pluku zahnízděným, chrániti utiskované od tělesného duševního týrání. Dokud žádají mně možné uskutečnitelné věci, konám ze všech sil. Bude-li hned universitních diích, studentských spolcích tento úkol budoucím v^' . Hrdý, nezdolný duch dodá slabšímu tělu síly, aby vnucený boj vybojovalo zdarem. Sekatura vojenská civilní má své meze. Neb^^ se vysokých pánů zlatých límcích1 Mívají kolikráte le srdce než malí. právě lékaři německé armádě, zdá se, po­ važují více vojáky než lidumily odtud smutné tam poměry. 15S rady, vezme ochranu, ale člověk nesmí ovšem ně spolehati. Žel, zcela všude