Jsou důstojníci, kteří zakouší mnohdy
po leta malomocným vztekem uvnitř zdánlivě klidnou
tváří nejrůznější nejrafinovanější sekatury svých předsta
vených. Má-li
'v*k trochu štěstí, najde setniny, kdo pokyny. byli tak
přesvědčeni nutnosti týrání, jim ani snu nenapadlo
se ozvati, kteří, když jsem případ udal, nic nechtěli
proti trýzničům vypovídati.TÝRÁNÍ VOIŠTÉ. když někdy
se dostali kobylku pro jeho občasnou nedbalost, do
vězení jej vedli náležitou uctivostí. Nemajíce odvahy vejiti boj svým trapičem,
hledají mnohdy spásu přeložení, jindy samovraždě. něm jen šeptalo,
že jest schopen všeho-------A jest první podmínka, má-li
trýznění vojska přestátí. Pamatuji jednoho prostého vojína,
Maďara, který pouhým smělým, odhodlaným pohledem zničil
v zárodku každý sebe nepatrnější úmysl, mravně nebo tě
lesně ublížiti. Konati přesně, úzkostlivě své po-
nosti odzbrojíme všechny nástrahy. Neznalost vojenských předpisů a
forem činí mnohdy lidi jinak talentované nejistými, bo-
lými. Zel, že
jich bylo tak málo. Jsou
známy případy, vojáci sami zastřelili před bitvou ze
strachu před zastřelením. 157
ženo, alespoň dokonale. Zvláště jízdy, kam přichází mnoho čeledínů, na
dávky políčky hospodářů často zvyklých, dělali mnozí
skoro čest takové šlechtické facky těšili bolestné
ve způsobě piva doutníků. Všichni
zacházeli ním jako malovaným vajíčkem. přece dalo přesným dodržováním před-
ů předejiti mnohou nepříjemnost anebo alespoň spáchaný
ústupek zmírniti. unavíme svou
isností představeného žádajíce něm, přivedeme
do úzkých kapitulaci. Znal jsem vojíny-
obry, kterým nepatrný poddůstojník mohl dle vůle nadávati,
je všelijak tělesně trýzniti, aniž hnuli brvou. Dle přesvědčení mého jest první
a základní příčinou týrání nejen mužstva, ale důstojnictva
nedostatek osobní statečnosti odvahy, bud nedostatku
vzdělání anebo přehnaného výkladu učení Kristova ne
odpírání zlu poslušnosti vrchnostem. Jmenovitě tehdy ne, když trýznič
byl šlechtic občas hektolitrem piva kupoval lásku své
čety. Celá setnina vážila poddůstojníci
a důstojníci. Takoví lidé dráždí zrovna trý
znitele svou němou, zvířecí trpností. nikdy nikomu neublížil, ale sebevědomá
jeho řeč, jeho odvážný pohled třebas setninového raportu,
ochromovaly každý pohyb ruky jazyka proti němu. Zlu třeba pohlédnout! kořeny
a tam pocíti nápravou. míval jsem
přece občas radost lidí, třebas prostých neučených, ale
lidskou svou důstojnost každém místě hájících. Jest tomu potřeba sice
dlidské síly vytrvalosti, ale výsledek stojí to
