unavíme svou
isností představeného žádajíce něm, přivedeme
do úzkých kapitulaci. 157
ženo, alespoň dokonale. Má-li
'v*k trochu štěstí, najde setniny, kdo pokyny. přece dalo přesným dodržováním před-
ů předejiti mnohou nepříjemnost anebo alespoň spáchaný
ústupek zmírniti. Dle přesvědčení mého jest první
a základní příčinou týrání nejen mužstva, ale důstojnictva
nedostatek osobní statečnosti odvahy, bud nedostatku
vzdělání anebo přehnaného výkladu učení Kristova ne
odpírání zlu poslušnosti vrchnostem. Takoví lidé dráždí zrovna trý
znitele svou němou, zvířecí trpností. Celá setnina vážila poddůstojníci
a důstojníci. Zvláště jízdy, kam přichází mnoho čeledínů, na
dávky políčky hospodářů často zvyklých, dělali mnozí
skoro čest takové šlechtické facky těšili bolestné
ve způsobě piva doutníků. Zlu třeba pohlédnout! kořeny
a tam pocíti nápravou. Jmenovitě tehdy ne, když trýznič
byl šlechtic občas hektolitrem piva kupoval lásku své
čety. byli tak
přesvědčeni nutnosti týrání, jim ani snu nenapadlo
se ozvati, kteří, když jsem případ udal, nic nechtěli
proti trýzničům vypovídati. Znal jsem vojíny-
obry, kterým nepatrný poddůstojník mohl dle vůle nadávati,
je všelijak tělesně trýzniti, aniž hnuli brvou. Zel, že
jich bylo tak málo.TÝRÁNÍ VOIŠTÉ. Neznalost vojenských předpisů a
forem činí mnohdy lidi jinak talentované nejistými, bo-
lými. Jsou důstojníci, kteří zakouší mnohdy
po leta malomocným vztekem uvnitř zdánlivě klidnou
tváří nejrůznější nejrafinovanější sekatury svých předsta
vených. Všichni
zacházeli ním jako malovaným vajíčkem. nikdy nikomu neublížil, ale sebevědomá
jeho řeč, jeho odvážný pohled třebas setninového raportu,
ochromovaly každý pohyb ruky jazyka proti němu. něm jen šeptalo,
že jest schopen všeho-------A jest první podmínka, má-li
trýznění vojska přestátí. míval jsem
přece občas radost lidí, třebas prostých neučených, ale
lidskou svou důstojnost každém místě hájících. Nemajíce odvahy vejiti boj svým trapičem,
hledají mnohdy spásu přeložení, jindy samovraždě. Jsou
známy případy, vojáci sami zastřelili před bitvou ze
strachu před zastřelením. když někdy
se dostali kobylku pro jeho občasnou nedbalost, do
vězení jej vedli náležitou uctivostí. Pamatuji jednoho prostého vojína,
Maďara, který pouhým smělým, odhodlaným pohledem zničil
v zárodku každý sebe nepatrnější úmysl, mravně nebo tě
lesně ublížiti. Konati přesně, úzkostlivě své po-
nosti odzbrojíme všechny nástrahy. Jest tomu potřeba sice
dlidské síly vytrvalosti, ale výsledek stojí to
