ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 162 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
< >Kdykoli vedli lidstvo lidé tvořící, povznášelo žilo; lidé tvořící povznesou též tohoto prázdného mrákot- ného živoření, které zavedli lidé věřící vědecké poznání pravdy. Tím dle názorů zkušeností mých nebylo nikterak ode zla po ♦ Přejeme si, aby článek dal podnět dalším úvahám zvi< z kruhů povolaných: záložních důstojníků, lékařů, profesorů, učitelův . Jaký nový význam má věda základě tohoto názoru, ukazuje právě spis o >Idealismu realismu*. Cítíme všichni, vědecké činnosti musí se projevovati naše národní zdatnost, ale nejsme jisti, ve vědě teď máme nejvíce usilovati. Friedländer nezkoumá příčin sn ných těch jevů navrhuje toliko, aby voják měl otevřel cestu stížnostem trýznitelé aby byli trestáni.* V berlínském >Tageblattu< uveřejnil těchto dnů doktor M. Jýrání Vojště. Než dr. Dr.i56 BÝVALÝ VOJENSKÝ LÉKA^i »Je-li pravda dosahu člověka, dosáhne spíše tvořící než věřící. Umění nehledá pravdy venku, ve faktech, mimo život, nýbrž životě tvoření. Friedländer článek trýznění vojáků armádě německé. V jiných armádách vůbec nejsou poměry horší, jsou všude asi stejné mají velmi mnoho podobnosti.* Nebude nevhodno ukázati též nacionálni ráz knihy Marešovy. NOVÁK. Ale auktor chce vědy naší více: odvolávaje na odlišnost povahy slovanské germánské, přičítaje ráz více citový volný, volá, abychom odvrátili ducha německé vědy, jenž značí modloslužebnost pravdě, nepřátelství životu, zamítli tuto dravčí kulturu, před níž varoval nejeden z našich předních mužů, uvědomujíce si, Němci sami svou filosofii vědu přejali jiných národech, nepochopili svých velkých myslitelů, Kanta Schopenhauera, již mravní kulturu kladou výše než intelektuální. Umění vykonalo pro poznání pravdy mnohem více, než věda vůbec může. Ale dovedeme toto obrození pro- vésti skutečně? Zda zrodí jednou nás lidé tvořící? ------------- TH. Vskutku snaží naši ba­ datelé pracovati týchž směrech, které jinde jsou vzdělá­ vány. Friedländer rozeznává různé druhy trýznění to: nahodilé, soustavné, ,v lesné mravní. Jsou hlasy, které vybízejí, abychom nejdříve osvojili vše, jinde bylo vykonáno, pak teprv úspěchem závoditi můžeme produktivní prací ciziny; ale rady nechtějí jistě odvraceti pro­ duktivního díla, kde možné