V jiných armádách vůbec nejsou poměry horší, jsou všude
asi stejné mají velmi mnoho podobnosti.i56 BÝVALÝ VOJENSKÝ LÉKA^i
»Je-li pravda dosahu člověka, dosáhne spíše tvořící
než věřící. Friedländer článek trýznění vojáků armádě německé. Umění nehledá pravdy venku,
ve faktech, mimo život, nýbrž životě tvoření.
Jýrání Vojště. Dr. Tím
dle názorů zkušeností mých nebylo nikterak ode zla po
♦ Přejeme si, aby článek dal podnět dalším úvahám zvi<
z kruhů povolaných: záložních důstojníků, lékařů, profesorů, učitelův
. Friedländer nezkoumá příčin sn
ných těch jevů navrhuje toliko, aby voják měl otevřel
cestu stížnostem trýznitelé aby byli trestáni. Umění vykonalo pro poznání pravdy mnohem
více, než věda vůbec může. Jsou hlasy, které vybízejí,
abychom nejdříve osvojili vše, jinde bylo vykonáno,
pak teprv úspěchem závoditi můžeme produktivní
prací ciziny; ale rady nechtějí jistě odvraceti pro
duktivního díla, kde možné. Než dr.<
>Kdykoli vedli lidstvo lidé tvořící, povznášelo žilo;
lidé tvořící povznesou též tohoto prázdného mrákot-
ného živoření, které zavedli lidé věřící vědecké
poznání pravdy. NOVÁK. Jaký nový význam
má věda základě tohoto názoru, ukazuje právě spis
o >Idealismu realismu*. Cítíme všichni, vědecké činnosti musí se
projevovati naše národní zdatnost, ale nejsme jisti, ve
vědě teď máme nejvíce usilovati. Ale auktor chce vědy naší více: odvolávaje na
odlišnost povahy slovanské germánské, přičítaje ráz
více citový volný, volá, abychom odvrátili ducha
německé vědy, jenž značí modloslužebnost pravdě, nepřátelství
životu, zamítli tuto dravčí kulturu, před níž varoval nejeden
z našich předních mužů, uvědomujíce si, Němci sami svou
filosofii vědu přejali jiných národech, nepochopili
svých velkých myslitelů, Kanta Schopenhauera, již mravní
kulturu kladou výše než intelektuální. Vskutku snaží naši ba
datelé pracovati týchž směrech, které jinde jsou vzdělá
vány.*
Nebude nevhodno ukázati též nacionálni ráz knihy
Marešovy. Friedländer
rozeznává různé druhy trýznění to: nahodilé, soustavné, ,v
lesné mravní. Ale dovedeme toto obrození pro-
vésti skutečně? Zda zrodí jednou nás lidé tvořící?
------------- TH.*
V berlínském >Tageblattu< uveřejnil těchto dnů doktor
M
