Tato personálnost spisu sesiluje pronikavost jeho vývodů;
oddaluje nás všecko utíkání povšechné auktoritě
vědy připomíná stále čtenáři, nemá hledati hotových
pro sebe myšlének, nýbrž mysliti sám. Známy jsou nám vlastně jen naše duševní sta
z nichž vzhledem vnější přírodě všímáme první řa
pocitů představ. Takovými jsou různé vjemy tvarů, r
prostření, časů, pak barev, světlosti, tepla, zvuku atd. Jde podstatě věc nejen
rozumu, nýbrž vůle; uznává se, okovy orthodoxie pří
rodovědecké zrovna tak tíží volnost myšlení jednotlivců,
jako pouta orthodoxního náboženství; vidí všichni, život
tak jako středověku musí míjeti opravovati cesty domnělé
nejvysší pravdy; nabývá víc více ohlasu volání, místo
hledati východ tohoto pralesa záhad tajů Stánků
pravdy, máme sami postaviti příbytky života. Methoda histo
rická: osudech celého přemýšlení filosofického přírodově
deckého ukazuje, znamenaly oba protichůdné názory,
realistický idealistický, pro rozvoj bádání, ozřejmuje, že
pro základní myšlenky přírodní vědy vždy byla východísk—
některá filosofická soustava. Nebude snad místa shrno
resultáty kritických úvah vzhledem vědeckému matei
lismu, který dogmaticky přírodní vědu dosud velké č?
ovládal. Právě kruhu
tohoto německého národa přijala přírodní věda zhoubné dě
dictví absolutné přírodní filosofii: její panovačnost a
dogmatism, který přírodovědeckém materialismu dozrál.. přece
vítáme spis *Idealism realism přírodní vědě< radostí.
Spis, který zastupuje protidogmatický, individualistní
směr přírodní vědě, nese nutně sobě ráz osobnosti
autorovy, který sám praví, napsal jej vlastní potřeby. mezi tyto řadí vskutku kniha
Marešova.
Kdo jím byli pohoršeni, nedovedli ani dříve odlišiti ve
spisech cizích, filosofujících přírodopisců beznadějné skeptické
úvahy prací, budujících nový, života schopný názor po
vaze vědeckého bádání. celém vědeckém světě, nejvíce sousedním
národě německém, jehož učenými snahami cítíme tak
spoutáni, prociťují jednotlivci sklamání, jež jim neúspěchy
přírodních věd nejvyšších otázkách připravily.136 th. novák:
znehodnocující vedeckého zkoumání filosofickému
snění lákající?
Tuším, nejedna mysl vědecká odsoudila tou výtkou
knihu, kterou před nedávném literární fórum naše vyslal
zástupce české vědy biologické, profesor Mareš.
Badatelé jiných národů, Angličané, Francouzi neprožívají teď
převratu tak prudkého, neboť obnovují téměř jen dávné
tradice vědeckého positivismu, jenž nanejvýš dočasně byl
zastíněn vlivem německým
