jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Seděla zcela tiše. —
PŘEL. Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit. Zbledl a
kousl rtů.. po
líbili bolestnou vroucností.
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech. smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst. SCHLAF. Proto umínil, znova ji
provokovali. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal.POKAŽENÝ OBĚD. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. Porozuměla . Než ovládla se. Jen
když ničeho neřekla .
Jíudba. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti. >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí. pak malé
chvíli nutila dále jídla.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*.
Bylí jídle. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. *Dalibor<,
. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost.
Odložila lžičku. BEZDĚK. Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. Avšak ničeho
neřekla. JAROSL. Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů.
Vzkypělo něm
