ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 123 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Seděla zcela tiše. »Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a pohlédl očí. Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky*. Její oči zalily tichými, vřelými slzami. Ten pohyb ruky, chování, ta tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě jednou zkusiti. Ach, musí odvyknout, kdyby ji měl srdci pokořit urazit. Zbledl a kousl rtů. Ale tím stálým repertoirem kmenovým to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci "o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. >Je dobře! Nech mne!< Řekla tichým, ale živým hlasem. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho zhrozí jako idiosynkrasie. Vzkypělo něm. jak milovali Jak nevýslovně krásná byla tuto chvíli. Proto umínil, znova ji provokovali. Odložila lžičku. Cítil, hleděla přemoci, že ten okamžik byl pro krisí.. JAROSL. Bylí jídle. Jíudba. Avšak ničeho neřekla. Avšak viděl jen náhlé zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů. smrt bledá, odporem bolestným úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Jen její oči zvlhly několik velkých slz kanulo volně po* lících. Porozuměla .POKAŽENÝ OBĚD. Než ovládla se. *Dalibor<, . po­ líbili bolestnou vroucností. BEZDĚK. SCHLAF. Mlčky, tře­ soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. Cítil každý jejích pohybů ve svých nervech. Právě dala desertní talířek trochu zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky, v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost. Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat! do úst. pak malé chvíli nutila dále jídla. Jen když ničeho neřekla . 117 Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu? VeŠkeren hněv zvedal. — PŘEL