Porozuměla . >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost.
Vzkypělo něm.
Bylí jídle.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*. Zbledl a
kousl rtů. SCHLAF. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit.
Odložila lžičku.
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti. Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. Jen
když ničeho neřekla . JAROSL. BEZDĚK..POKAŽENÝ OBĚD. po
líbili bolestnou vroucností. smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Seděla zcela tiše. Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal. Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech. jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli.
Jíudba. —
PŘEL. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Avšak ničeho
neřekla. Proto umínil, znova ji
provokovali. pak malé
chvíli nutila dále jídla. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. Než ovládla se. *Dalibor<,
