Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit. Porozuměla .
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa.
Vzkypělo něm. Proto umínil, znova ji
provokovali. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. po
líbili bolestnou vroucností. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost. smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. —
PŘEL.. pak malé
chvíli nutila dále jídla. Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*.
Odložila lžičku.POKAŽENÝ OBĚD. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Avšak ničeho
neřekla. Jen
když ničeho neřekla . Než ovládla se.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí. *Dalibor<,
. Zbledl a
kousl rtů.
Jíudba. BEZDĚK. JAROSL. SCHLAF. Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech. Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů. >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst.
Bylí jídle. Seděla zcela tiše
