Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů.
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. pak malé
chvíli nutila dále jídla. >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal. *Dalibor<,
.
Vzkypělo něm. Seděla zcela tiše.
Odložila lžičku. —
PŘEL. Proto umínil, znova ji
provokovali.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí. Avšak ničeho
neřekla.
Jíudba.. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech.POKAŽENÝ OBĚD. smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst.
Bylí jídle. Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit. Porozuměla . BEZDĚK. JAROSL. Než ovládla se. Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. Zbledl a
kousl rtů. Jen
když ničeho neřekla . po
líbili bolestnou vroucností. SCHLAF. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu
