ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 123 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
BEZDĚK.. >Je dobře! Nech mne!< Řekla tichým, ale živým hlasem. Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky*. Zbledl a kousl rtů. »Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a pohlédl očí. — PŘEL. *Dalibor<, . Mlčky, tře­ soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. Jen když ničeho neřekla . Porozuměla . SCHLAF. Bylí jídle. Jíudba. Její oči zalily tichými, vřelými slzami. Cítil každý jejích pohybů ve svých nervech. Proto umínil, znova ji provokovali. Ten pohyb ruky, chování, ta tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě jednou zkusiti. jak milovali Jak nevýslovně krásná byla tuto chvíli. po­ líbili bolestnou vroucností. Právě dala desertní talířek trochu zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky, v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost. Avšak viděl jen náhlé zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů. pak malé chvíli nutila dále jídla. Seděla zcela tiše. 117 Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu? VeŠkeren hněv zvedal. Avšak ničeho neřekla. Vzkypělo něm. Ale tím stálým repertoirem kmenovým to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci "o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho zhrozí jako idiosynkrasie. Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat! do úst. Odložila lžičku.POKAŽENÝ OBĚD. Cítil, hleděla přemoci, že ten okamžik byl pro krisí. Jen její oči zvlhly několik velkých slz kanulo volně po* lících. Ach, musí odvyknout, kdyby ji měl srdci pokořit urazit. JAROSL. smrt bledá, odporem bolestným úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Než ovládla se