SCHLAF.
Vzkypělo něm. po
líbili bolestnou vroucností. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal. Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů.
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. pak malé
chvíli nutila dále jídla.. Jen
když ničeho neřekla . Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Než ovládla se. BEZDĚK.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech.
Jíudba. Porozuměla . Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit. JAROSL. Proto umínil, znova ji
provokovali.
Bylí jídle. Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí. jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli. Zbledl a
kousl rtů.POKAŽENÝ OBĚD. smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Seděla zcela tiše. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa.
Odložila lžičku. >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti. —
PŘEL. Avšak ničeho
neřekla. *Dalibor<,
.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu
