smrt bledá, odporem bolestným
úžasem třesouc pohlížela jeho prsty. Ach, musí odvyknout, kdyby ji
měl srdci pokořit urazit.
Vzkypělo něm. Ale tím stálým repertoirem kmenovým
to vlastně trochu divné: jsme pokládali positivní práci
"o vysokou úrovní svého provedení vzbudilo naději, skutečně
deme míti konečně jednou nějaký cenný operní repertoir, zdá
klidně odpočívat! pověstném divadelním archivu. Jen její oči zvlhly několik velkých
slz kanulo volně po* lících. po
líbili bolestnou vroucností.
Odložila lžičku. Než ovládla se.
Bylo chladno; přešel mráz; avšak náhle počal se
odpudivě, klackovitě hrubě chovati třešně prsty podávat!
do úst.
Posledním přírůstkem >stálého* repertoiru jsou Offenbachovy
Hoffmannovy povídky*.
»Nejdražší!< Jemně naklonil, uchopil její ruce a
pohlédl očí. BEZDĚK. JAROSL. *Dalibor<,
. Jen
když ničeho neřekla . jak milovali Jak nevýslovně
krásná byla tuto chvíli. Zbledl a
kousl rtů. Také vzdorných rozpaků, protože ona byla tento
okamžik tak daleko, daleko lepší než Věděl, toho
zhrozí jako idiosynkrasie. Mlčky, tře
soucími rty pohlédla něho nastavila ústa. —
PŘEL.. Avšak viděl jen náhlé
zajiskření jejích očí hněvivý záchvěv jejích rtů.POKAŽENÝ OBĚD. Proto umínil, znova ji
provokovali. Avšak ničeho
neřekla. SCHLAF. >Je
dobře! Nech mne!<
Řekla tichým, ale živým hlasem. pak malé
chvíli nutila dále jídla.
Jíudba.
Její oči zalily tichými, vřelými slzami. Právě dala desertní talířek trochu
zavařených třešní podala oči klopíc pohybem ruky,
v němž viděl všechen její žal zatajenou náklonnost. Porozuměla . Cítil, hleděla přemoci,
že ten okamžik byl pro krisí.
Bylí jídle. Seděla zcela tiše. Cítil každý jejích pohybů ve
svých nervech. 117
Avšak náhle zeptal, uznává-li nyní svoji chybu?
VeŠkeren hněv zvedal. Ten pohyb ruky, chování, ta
tvář: jak jemné, jak měkké, jak ženské její nesmělé, tajně
prosící mysli! Avšak nyní, právě nyní svádělo jej ještě
jednou zkusiti
