skutečně,
na trojici románů, níž jsem zde mluvil, nejlépe vidět, jak
je třeba věci obratu.
Šimáčka jeví okázalou snahu methodě čiře psychologické
a kontemplatívni, následujíce tom ohledu mládeže, kteráž
tuto methodu proklamovala pravý typ dnešního uměleckého
románu. Pan Ot.
Bradu tlače náprsence pohlížel očima zvláště tmí
výma, maje ironicky stažena ústa. Jsou experimenty,
možné jen půdě, která nemá pro román dosud typického
stylu tradice techniky. Jak potřebí rozhovořenou
Psychu odvyknout jejím mnohomluvným tirádám naučit ji
výrazu skondensovanému synthetickému, jak čase
naučit vážit plastiky dikce pevné linie komposiční, dáti
povrhované technice čest, která náleží vrátit román pra
vému jeho účelu, aby totiž přestal být duchamorným kursem
morální sociální filosofie psychologickou klinikou aby
se* stal, čím byl všech svých nejlepších představitelích za
všech dob: duchovní rozkoší zábavou. Bylo viděti, . Dají vám mnoho myslit, ale ani
jeden nich neposkytne vám pravé čtenářské pochoutky.že mnohí
zájmu především velmi mnoho záliby této práci; co
. Především jiným
chtějí demonstrovat, dokazovat, Učit.
Vrátil poněkud unaven dopoledními pochůzkami, vrhl
se lenošky pozoroval nyní, sedící okna jakou*
ruční prací. Bylo veliké široké okno světlou záclono
Bylo jím viděti zahrady. Kunětické p.
Všecky tři stůňou nemocí nejnovější české prosy: nestě-
lesňují život, jsou jen studiemi životě (jmenovitě dva první). Jmenovitě romány pí.
pokažený oběd. KREJČÍ.114 schlaf:
Mám vyšloviti některé závěry, odvozené četby těchto
tří projednávaných zde románů? všech třech zaráží nemírná
převaha živlu reflektivního nadbytečná mnohomluvnost
Všecky tři čtou špatně. Theer své přednášce
(otištěné >Lumíru<) proklamuje úkol nejmladší generace
navázat realistický román vyvýšit úroveň feuilletoni-
stické povídky. Moderní Revui Jiří Karásek vítá lehko-
nohé bohémské povídky Hilbertovy jako oddech od
těžkomyslné psychologičnosti, již sám dříve kritické theorii
i belletristické prakši tak horlivě byl propagoval. Zajímavým ironickým sběhem okolností jest, že
vydávají tyto romány právě době, kdy sama mládež
tohoto typu počíná zříkat.
Nejde jim prvé řadě účely básnické. Seděla plném proudu bílé!
jarního jasu, krásnou šíji lehce práci nahýbajíc
