Kunětické Šimáčka intimní hi
storii dvou tří lidí, ale jde to, zobrazit obrovský kus
života, celé velké divadlo světa jeho klokotném varu a
pustém shonu pod zorným úhlem dnešního sociálního pro
blému duševní anarchie. Zvláštní zjev autora, který
svým věkem přece náleží generaci Nerudově debutoval již
r.
NoVé romány,
ni. 1872! Však také nese tento román, ještě více než jeho
>Blouznivci našich hor<, stopy tohoto zvláštního postavení
Staškova mezi dvěma dobami, dvěma pokoleními, dvěma
literaturami.NĚMEC. Sociální sujet, téměř bez jakékoliv nacionálni
příchuti, naturalistická blízkost nahé bídě hrůze života,
nenasytná záliba diskusích reflexích, úsilná pitva niter —
to jsou vlastnosti, něž očividně děkuje revoluci vkusu
a nazírání, jež nás provedena byla generací přišlou po
r. Od-
nyslete některé partie jemnější psychologické práce a
ršecko ostatní, vám zbude, mohlo zcela dobře vycházet
ěkde Hynka jako sensační četba sešitech křiklavými
obálkami tak podivně mísí kontrastuje vážná
♦ Při výkladech dědičnosti získaných vlastností třeba podle ny-
iČjŠích názorů oddělovati vliv výživy (do jisté míry zdčditelný) ostat
ních vlastností získaných jinými vlivy, kteréž nedědí. tak
všude pod moderní látkou moderním jejím pojetím cítíte
zde stále starou románovou techniku, nedovedoucí pracovati
než elementy výjimečnými, sensačními vnějšími. Ale Staška zastihla přece jen pozdě, na
sklonku mužného věku, než aby něm mohla zahladiti stopy
toho světa, němž byl vychován němž vyvinul.
. (Waie.) .PRAKTICKÉ STRÁNKY NOVÝCH SMĚRŮ BIOLOGII.* Dobrá vyživenost
rodičů urychluje vzrůst vývoj jejich potomstva, což pro
praxi velmi dôležito; neboť možno užitím dobře vyžive
ných semen docíliti zvýšeného výnosu při výživě relativně
Slabé. 1890.
Román, němž zbývá ještě promluvit, temných
vírech* Antala Staška, jest Svobodova >Rozkvětu*
bez odporu nejobjemnějším dílem naší prosy. 111
t přenáší několik prvních generací. všecko
zahrnují sobě tyto tři tlusté svazky! Jaké hemženi lidí a
celých vrstev, kolik podivných dobrodružství, románových
obratů zápletek, jaké moře slov, jaké vlnění reflexí citů!
Plán tohoto románu sobě cosi balzacovského: nejde
tu jako románě pf
