ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 116 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
110 DR. Ale rozsáhlým výběrem mnohokráte opětovaným, jakož ochranou kultur před kří­ žením cizími plemeny docílil Johannsen překvapujících vý­ sledků. Obyčejně se má to, racionální výběr, má-li míti úspěch, může se týkati pouze jedné vlastnosti. Ovšem výběr směřující ke zlepšení kultury několika její vlastnostech daleko zdlou­ havější pracnější. němec: samo posunouti. Umělý výběr již způsobu výběru osiva (velkých, zdravých zrn semen) dává značné zlepšení kultury u- sen), při čemž pravděpodobně jedná výběr nejlépe vyživených jedinců. Meze proměnlivosti po- znati možno při značně velikém počtu pozorovaných jedinců (theoreticky při nekonečném počtu) ježto pozorování cu­ kernatosti cukrovky let padesátých nezměrně vzrostlo, vzrostla také pravděpodobnost přesného stanovení meze pro­ měnlivosti, tomto případě vlastně jen maxima jejího. Stoupání těchto dosáhlo však několika gene­ racích vrcholu, načež klesalo, kdežto Škrobnatost stále ještě stoupala. Obyčejně stoupá obsahem škrobu obsah dusíkatých látek. Vliv výživy totiž jisté míry dědí, . Vries usuzuje základě Vil- morinových svých pokusů, přenecháme-li rasu umělým výběrem zlepšenou samu sobě, již několika (3—5) gene­ racích vrátí poměrům původním platí pro rostliny zdánlivě kulturou velmi zušlechtěné, jako př. Nedávno ukázal dánský fysiolog Johannsen, tomu není tak. Zvláště třeba výběr neustále opětovati tam, kde nám jedná plemeno několika ohledech zlepšené. Nejvyšší míra úspěchu umělého výběru obnáší ztrojnásobení výhodných znaků původního typu, kterého jsme vyšli. Při tom třeba stále opětovaným výběrem udržovati kub turu dosažené výši. Ale nemusí tomu tak býti. Ze všech ostatních pokusů vyplývá, meze individuální pro­ měnlivosti jsou při nekonečném výběru umělém také hra­ nicemi ne-li proměnlivosti vůbec tedy aspoň hrani­ cemi typu, střed proměnlivosti. Zdá tedy, ma­ ximum cukernatosti let padesátých umělým výběrem po­ sunulo. doby dosaženo bylo 26% cukernatosti. Johannsen snažil docíliti ječmenu ze­ jména zrny bohatými škrob, chudými však dusíkaté látky, jak ideálem pivovarníků. Výsledek ten theoreticky proto důležitý, poněvadž dokazuje, vzájemná závislost jednotlivých vlastností orga­ nismu není tak pevná, jak předpokládala theorie korre- laci. Vil mori před léty dosáhl nejvyšší cukernatosti svých individuí cukrovky 21%. mrkev. Pozoruhodno je, prvních generacích kultury vskutku zvyšováním obsahu škrobu stoupal obsah látek dusíkatých