ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 116 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pozoruhodno je, prvních generacích kultury vskutku zvyšováním obsahu škrobu stoupal obsah látek dusíkatých. Ale rozsáhlým výběrem mnohokráte opětovaným, jakož ochranou kultur před kří­ žením cizími plemeny docílil Johannsen překvapujících vý­ sledků. Vries usuzuje základě Vil- morinových svých pokusů, přenecháme-li rasu umělým výběrem zlepšenou samu sobě, již několika (3—5) gene­ racích vrátí poměrům původním platí pro rostliny zdánlivě kulturou velmi zušlechtěné, jako př. Stoupání těchto dosáhlo však několika gene­ racích vrcholu, načež klesalo, kdežto Škrobnatost stále ještě stoupala. Nejvyšší míra úspěchu umělého výběru obnáší ztrojnásobení výhodných znaků původního typu, kterého jsme vyšli. Nedávno ukázal dánský fysiolog Johannsen, tomu není tak. mrkev.110 DR. Výsledek ten theoreticky proto důležitý, poněvadž dokazuje, vzájemná závislost jednotlivých vlastností orga­ nismu není tak pevná, jak předpokládala theorie korre- laci. Zvláště třeba výběr neustále opětovati tam, kde nám jedná plemeno několika ohledech zlepšené. Vil mori před léty dosáhl nejvyšší cukernatosti svých individuí cukrovky 21%. Obyčejně stoupá obsahem škrobu obsah dusíkatých látek. Meze proměnlivosti po- znati možno při značně velikém počtu pozorovaných jedinců (theoreticky při nekonečném počtu) ježto pozorování cu­ kernatosti cukrovky let padesátých nezměrně vzrostlo, vzrostla také pravděpodobnost přesného stanovení meze pro­ měnlivosti, tomto případě vlastně jen maxima jejího. Ale nemusí tomu tak býti. Zdá tedy, ma­ ximum cukernatosti let padesátých umělým výběrem po­ sunulo. Johannsen snažil docíliti ječmenu ze­ jména zrny bohatými škrob, chudými však dusíkaté látky, jak ideálem pivovarníků. doby dosaženo bylo 26% cukernatosti. Umělý výběr již způsobu výběru osiva (velkých, zdravých zrn semen) dává značné zlepšení kultury u- sen), při čemž pravděpodobně jedná výběr nejlépe vyživených jedinců. Ze všech ostatních pokusů vyplývá, meze individuální pro­ měnlivosti jsou při nekonečném výběru umělém také hra­ nicemi ne-li proměnlivosti vůbec tedy aspoň hrani­ cemi typu, střed proměnlivosti. Ovšem výběr směřující ke zlepšení kultury několika její vlastnostech daleko zdlou­ havější pracnější. Obyčejně se má to, racionální výběr, má-li míti úspěch, může se týkati pouze jedné vlastnosti. němec: samo posunouti. Vliv výživy totiž jisté míry dědí, . Při tom třeba stále opětovaným výběrem udržovati kub turu dosažené výši