Nuže, zbývá, než aby sku
teční umělci básníci pokusili obrození umění zpěvních
síní; což jiného jest možno, než aby díla vskutku svěží a
půvabná vytlačovala popěvek pustě hrubý umělecky nízký?
E. Grotha, který znamená mnohem více, než smích nej-
čtenějšího nejmilovanějšího humoristy minulých decennií
W.brmovati staré variété překřtil >Buntes Theater<. Busche, který smál, aby dovedl zapomenout!*; jeho
stopách chápe podivuhodný essay anglického románopisce
Meredithe humoru, jejž pojímá jako nejvyšší názor životní
nejinak, než činil Meredithův slavnější druh krajan Ch. jeho
stopách přijímá současné pokolení svěží humor Kellera
a Kl. Druhdy
stačilo několik obrovských nevkusných liter afichi, dnes
nejraději kupujeme závodech, jimž plakáty kreslil Mucha,
Edel, Lautrec; druhdy spokojil ňavštěvovatel variété růz
nými excentrickými jongleury parodistickými gymnasty,
dnes chceme umění variété, tím spíše, zájem většiny
publika variété více poutá než klasicistská divadla pompesní
opery. Nietzsche, jenž tolik trpěl, aby
se mohl smáti, jenž učil svobodě radosti jásotu.
Myšlence dává dnešek svůj styl; doba, jež stylisuje
nábytek nádobí, ozdobu stěn knih, toalety architektury,
stilisuje staré variété, dává uměleckou linii. Podnik není
ieze vzorů cizích, bez cabaretů jest Wolzogenovo >Úber-
. Úpadek zájmu drama jest faktum právě tak určité,
jako smutné, dojista jest desideriem jemných duší, aby
obecenstvo odcizené dramatickému umění divadlech vel
kého stylu nebylo vkusu umění vůbec odcizováno svých
drahých chantanech variétés.
Integrující živly starého variété zůstaly: tanec, zpěv, re
citace, pantomima, parodie, ale byly omlazeny. Wolzogen neváhal době, kdy pfennigů ně
meckému lidu dostává kvintesence poesie Goetheovy, kdy
’ěda volá široký dav vědeckých divadel universitních
‘xtensí, pokusil řadou mladých talentů, jichž jména
r německé literatuře nejsou dutým prázdným zvukem, re-
. aniž
to bylo schválností, nelze ani nejmenovali nejmocnějšího
učitele přítomné mládeže Fr.POKUSY UMĚLECKÉ VARIÉTĚ BERLÍNĚ. 105
Rusi mystického rozkolnictví, dnes přináší techniku francouz
ských cabaretů; tehdy zbožňovalo umění Antoinovo, dnes
dvoří chansonám Yvette Guilbert: přec osoby ne
změnily, přec tytéž listy jsou mluvčími nových snah.
Dickens; jeho stopách nalézá zvláštní kouzlo Bier-
baumově románové bizarrerii Scheerbartově groteskní hy
perbole nezřízené komice; sám těžký teskný Hauptmann
pokouší >Schluck und Jau< Shakespearský humor,
a Wolzogen nepíše jistě »unzeitgemässe Betrachtungen<,
skizuje-li ideje budoucího >Úberbrettl«
