případě zón obsahujících více místností byla
regulována průměrná teplota všech místností (vizte Obrázek 5.
• druhém případě zůstala všechna okna zavřená, avšak byly otevřeny ven-
kovní dveře.5).
patře dosaženy přibližně 110 hodin. obývacím pokoji
v patře došlo vlivem velké velikosti mistnosti přítomnosti skleněných ploch
k výraznějšímu poklesu teploty než zbytku patra přibližně během 15
hodin poklesla teplota této místnosti hodnotu 12∘C, zatímco ostatních
místnostech zůstala kolem 15∘C. Teplota zde počátku poklesla hodnotě
přibližně 16∘C, následně začala stoupat ustálila přibližně 110 hodin
v ložnicích zatímco zbývajících místnostech druhého patra bylo
ustálení dosaženo zhruba 155 hodinách.
Největší pokles teploty však nastal předsíni, kde byly otevřeny venkovní
dveře zde teplota během osmi dnů klesla 12∘C. Požadované teploty byly celém 1. Tento výraznější pokles vedl prodloužení
doby náběhu teploty obývacím pokoji.
Druhé patro tímto scénářem ovlivněno nebylo. druhém patře nebyly zaznamenány
výrazné rozdíly průběhu teplot. Tento pokles byl kompen-
zován zvýšením teploty ostatních místnostech patra přibližně 2∘C nad
běžné hodnoty, aby byla zachována požadovaná průměrná teplota celé zóny. Požadavek regulaci bez překmitu vycházel předchozí analýzy,
kde bylo ověřeno, při mírném překmitu (např.
5.
• prvním případě bylo uvažováno pouze působení venkovní teploty sluneč-
ního záření, přičemž všechna okna dveře zůstala zavřená.těchto regulačních dějích taky byl zcela eliminován (𝑦3 znázorňuje ložnice 𝑦4
zbytek patra). zde došlo obývacím pokoji výraznému poklesu teploty na
začátku simulace požadovaná teplota byla dosažena přibližně 110 hodin. regulaci teploty ostatních částech patra však tento zásah
55
.
• Třetí scénář uvažoval otevření skleněných dveří zahradu obývacím pokoji
a zároveň otevření balkonových dveří ložnici důsledku toho došlo
v obývacím pokoji rychlejšímu výraznějšímu poklesu teploty začátku
regulace, přičemž doba ustálení požadované teploty prodloužila přibližně o
10 hodin.2 při odezvě na
jednotkový skok) docházelo nasazení takto navrženého regulátoru skutečném
systému nepřiměřenému přechodnému přehřátí případě patra desítky
stupňů Celsia. pod hodnotu 1.2 Simulace teplotního chování při řízení působení
poruch
Celkem bylo odsimulováno čtyři scénáře, kterých byla požadovaná teplota ve
všech zónách nastavena 20∘C
