Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
frekvenci, tím zatížení motoru. Má-li motor přibližně
jmenovité otáčky, nepracuje regulátor jeho výstupní napětí má
konstantní velikost, která určuje optimální velikost magnetického toku.
Třetí variantu zapojení ukazuje obr. vstup regulačního obvodu se
z měniče frekvence motoru přivádějí následující veličiny: proudy dvou
fází statoru iA, proudových měničů, napětí úměrné velikosti magne
209
. Řízení proudu výhodnější než řízení napětí oblasti
nízkých frekvencí, ale při zeslabeném magnetickém toku stroje nutné
zmenšit referenční napětí, udávající požadovanou velikost proudu. Regulátor
velikosti toku dává referenční signál, který určuje velikost proudu stroje. Re
ferenční napětí oblasti jmenovitých otáček rotoru zůstává konstantní
a maximální. nemění
svoji velikost ustáleném stavu, podobně jako tomu obvodu stejno
směrného stroje cizím buzením. 109. Proměnné
veličiny statoru, vztahované souřadné soustavě /?, spojené statorem,
se transformují soustavy otáčející synchronně magnetickým
polem stroje.
Podstatu metody regulace lze vyložit pomocí zjednodušeného bloko
vého schématu, uvedeného obr. Dosahuje tak čtyřkvadrantového provozu (viz práce
[43]). změnám velikosti veličin dochází
pouze během přechodných dějů. 108c. Řízení proudu jednu podstatnou
výhodu: omezuje okamžité proudové špičky statorovém vinutí. Tak jako předchozím spojení možné
omezit skluzovou frekvenci tím, omezí výstupní napětí regulátoru
úhlové rychlosti. Napětí výstupu omezovače zmenšuje referenční napětí
magnetizačního proudu oblasti zeslabeného magnetického toku stroje
v závislosti napětí statoru.
Má-li motor pracovat zmenšeným magnetickým tokem, regulátor přivádí
menší signál, jehož velikost závisí napětí stroje.
Firma Siemens propracovala regulaci, označenou obchodním názvem
Transvektor, při které magnetický tok řídí nezávisle regulační smyčce,
která určuje otáčky stroje. Magnetický tok měří přímo
Hallovou sondou nebo zvláštním pomocným snímacím vinutím.
Metoda založena dvojnásobné transformaci souřadnic. Řešení tedy svojí koncepcí podobá regulační
smyčce stejnosměrných motorů cizím buzením, níž rovněž používá
řízení magnetického toku budicím proudem, proudu kotvy výkonovým
usměrňovačem. Při
otáčkách rotoru blízkých jmenovitým otáčkám nepracuje regulátor 2. této soustavě (zanedbáme-li vliv vyšších harmonických)
má magnetický tok, napětí proudy „stejnosměrnou“ hodnotu, tzn. Transformace umožňuje vzájemně ne
závislé řízení magnetického toku úhlové rychlosti momentu stroje
