Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Podrobnější rozbor ukazuje, vodivost rotorového obvodu lze určit
vztahem
y 2(t) =
1
kde R'
R"
R 2
R kCO' —R^COn
co' com
Rkco" \0)„
„ ,
R'
(4.21)
kde indukčnost respektuje rozptyl statorového rotorového vinutí
a výstupní indukčnost napájecího měniče frekvence. R'-,
(4.12), dostáváme
(4.22) plyne 2(0) =
1
m
y 2(t) =
R kco' 1col
co' com
co" —com co' (0„ -t/T "
T" Rkco" xcom kco' xco„
Jestliže nyní dosadíme 2(0), y'2(t) vztahu (4.24)
i2(t) Ulit)
O) co„
+
+ t)
1 o
co —co„ —co„
R kCO' RjCOn, kCO" RiCOn
~ dr
205
.
Změní-li statorová frekvence, tedy úhlová rychlost hodnoty co'
do co", změní skluz podle vztahu
co co„ co„
co co
(4. Pro obvod
rotoru lze napsat diferenciální rovnici
dť.23)
co co„
Rk R'2
T
R"
Ze vztahu (4.22)
přičemž úhlovou rychlost rotoru com předpokládáme podle dříve vytče
ného předpokladu konstantní.Proud rotoru určíme poněkud obtížnějším postupem
