Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
4) lze nyní vyjádřit pomocí poměrné frekvence rotoru dosta
neme
K Jco1N (4.Přechodné děje při pomalém zvětšování frekvence statoru lze sledovat
analyticky, jestliže přijmeme některé zjednodušující předpoklady, které jsou
pro praktické výpočty zcela přípustné. Soustava
křivek M(ß) pro konst ukazuje (srov.5)
Součinitel úměrnosti lze určit jako poměr jmenovitého momentu
stroje odpovídajícího skluzu podle vztahu
K n
Dosadíme-li vztahu (4.
196
. obr.
Z průběhů charakteristik naznačených obr.
V důsledku toho lze moment motoru při rozběhu, kdy frekvence
statorového napětí zvětšuje dostatečně pozvolna, vyjádřit vztahem
M (4.5), dostáváme lineární rovnici,
která platí pro uvedený způsob frekvenčně řízeného rozběhu asynchron
ního motoru. pro
e konst. 18), všechny tyto
charakteristiky mají bodě com společnou tečnu.3) vztahu (4. 103 plyne, jsou
v oblasti malých skluzů (pro smax) vzájemně rovnoběžné. tvar
M com
Vztah (4.6)
Zavedeme-li mechanickou úhlovou rychlost rotoru, můžeme psát
K foiť) (4J)ČOljvj t
Odvozené vztahy použijeme pro řešení jednoduchého případu: rozběh
motoru při konstantní změně frekvence statorového napětí (tzn.).
Pokud tedy při rozběhu zvětšujeme frekvenci statoru tak pomalu, ča
sová změna úhlové rychlosti menší než její kritická hod
nota í:kr, nachází trajektorie popisující pohyb pracovního bodu sou
řadnicovém systému při přechodu jedné křivky konst druhou
stále okolí křivky, která platí pro jmenovitou frekvenci Trajektorii
lze proto aproximovat jistou přímkou
