Řízení asynchronních motorů měniči frekvence

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Alexej Alexejevič Bulgakov

Strana 164 z 240

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jiným důležitým parametrem měniče proto poměr 1 (3. Tyristor Tpl vypíná hlavní tyrístor TI, podobně tyristor Tp2 vypíná tyristor T2. Na konci druhého impulsu proudu, kdy opět platí I7(v okamžiku tA\ vyvolá vypnutí pomocného tyristoru Tpl záporná napětí kondenzátoru. Komutace tedy tím spolehlivější, čím zatížení střídače větší.Tp2. Jakmile oba proudy vyrovnají (Iz ik v okamžiku rx), tyristor vypíná. naznačen). 77. Tento druhý impuls proudu zvyšuje napětí kondenzátoru proto zvětšuje amplitudu prvního impulsu /kmax tím více, čím větší proud zátěže. Můstkové uspořádání popisovaného obvodu ukazuje obr. Předpokládejme, před počátkem komutace prochází proud tyristorem TI kondenzátor nabit kladné napětí Uco (pravá elektroda kladná vůči levé) obr. Musí být dostatečně větší dobu než vypínací doba použitých tyristorů <5. Vzniká menší proudový impuls proudu kondenzátoru některých provozních stavech k jeho vzniku ani nemusí dojít). V intervalu spíná následkem nulového proudu kondenzátoru dioda D2. 166 . Vlivem změněné polarity napětí působícího přes zapnutý tyristor T2 na zátěž mění proud svoji polaritu okamžiku, kdy energie magnetického pole zmenšila nulu (tento stav není obr. 76). Napětí kondenzátoru C dosáhne nuly okamžiku t2, kdy vybíjecí proud dosahuje maxima / kmai. Tentokrát nadbytečný proud kondenzá­ toru uzavírá tyristorem Tp2 (obr. Tím končí celý cyklus komutace. 78. Pak proud opět zmenšuje okamžiku opět roven proudu zátěže z. Komu­ tační kondenzátor začíná vybíjet, jeho vybíjecí proud odečítá od proudu hlavního tyristoru (IJ. Zřejmě interval zvětšuje při zvětšujícím proudu kmax. Vybíjecí proud již nezvětšuje, jeho zbytek prochází diodou jež svým úbytkem napětí přímém směru polarizuje tyristor závěrného stavu. Zapnutím pomocného tyristoru čase se uzavře obvod Ck, začne procházet komutační proud ¡'k. Časový interval důležitý parametr měniče, protože určuje spolehlivost komutace.32) V okamžiku spíná druhý pomocný tyristor Tp2