Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Před
pokládejme, okamžiku zapnutý tyristor komutační
kondenzátor nabit napětím Uco naznačenou polaritou. Od
okamžiku kondenzátorem neprochází proud, takže jeho napětí zůstává
konstantní vlivem oddělovací diody dobu At2. Přivedeme-Ji
řídicí impuls tyristor T2, tento tyristor zapne kondenzátor začne
vybíjet obvodu obou tyristorů TI, T2, němž není přítomna žádná
indukčnost, takže komutační děj proběhne okamžitě: tyristor vypne
a tyristor zůstává dále zapnut. Kondenzátor nyní připojen levou
elektrodou kladnému pólu napájecího zdroje, proto časovém
intervalu Aíj nabíjí opačnou polaritu konečné napětí C0. další komutaci
dojde tehdy, přivedeme-li řídicí proud icl tyristor TI. 71b vysvětlen princip činnosti oddělovacích diod. Celý pracovní cyklus měniče má
periodu délky 2(Aíx At2). 71.
Zvětší-li frekvence řídicích impulsů proudu tyristorů TI, T2, přestanou
při jisté kritické frekvenci kr, kdy právě dosáhne interval At2 nulové
161
.*-
a)
Obr. Zlepšený výkonový obvod paralelního střídače
Na obr. době At2
se tedy kondenzátor nezúčastní vlivem oddělovací diody ani přenosu
energie, ani neovlivňuje proud zátěže
