Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
Každý usměrňovač vlastní impulsní generátor.Obr. pracuje usměrňovač Předpětí kompenzuje vnitřní
předpětí impulsního generátoru, takže tyristory spínají požadovaným
řídicím úhlem.6.
Nejvýhodnější bylo osazovat polovodičovými součástkami úplnou
154
. Na
obr. Řídicí úhel, nímž
pracují tyristory usměrňovačů, závisí napětí u2■
Výstupní napětí cyklokonvertoru porovnává referenčním napětím
požadované frekvence Q(ux Umsin Qí) rozdílové napětí zesiluje
v zesilovači Zes. 64, Cyklokonvertor vlastní komutací, princip řízeni cyklokonvertoru
Lepší výsledky umožňuje řízení, které využívá zpětné záporné vazby
a referenčního sinusového napětí, dodávaného zvláštním zdrojem. přichází řídicí obvod usměrňovače první půl-
periodě např. STŘ STN Í
Tyto měniče jsou určeny přeměně stejnosměrného napětí napětí
střídavé, ideálním případě napětí sinusového průběhu.
3. Předpětí druhé větve vyvolá zaoblokování řídicích
impulsů proudu pro zesilovač Obdobně pracuje obvod druhé půl-
periodě (viz práce [23]). 64b naznačeno schéma řídicího obvodu, řešeného tímto způsobem. Výstupní signál zesilovače sečtený předpětím U,
popř
