Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka
Strana 30 z 101
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Praktická poznámka 1:
Schopnost zapojení ignorovat zcela vliv jen teoretická, zapojení nesmíme ece ovat.
Zde lze výhodou použít idlo firmy LEM (tzv. Použití velkých
odpor však vede nestálosti jejich hodnoty (prach, vlhkost) tedy nespolehlivé funkci
zapojení. Díky tomu výstup velmi
imunní proti zarušení. voltage transducer), podobn jako snímání
proudu.
Popsaný diferen zesilova nevýhodu, jeho vstupní impedance relativn malá,
podobn jako invertujícího zapojení.
Praktická poznámka 2:
Aby zapojení mohlo správn pracovat, musí souhlasná nap obou vstupech (uA uB)
ležet uvnit rozsahu napájecích nap tj.
Prakticky však ité malé nap nam íme vyhodnotíme pom 20logU0/UX [dB].
Firma dodává celou škálu idel pro zné rozsahy nap velkou izola pevností
galvanického odd lení (viz firemní www stránky).
Praktická poznámka 3:
P volb velmi vysoké hodnoty odpor (jednotky desítky konstrukce tohoto
sníma nap ibližuje galvanickému odd lelní výstupního signálu zdroje snímaného
nap (jde „špatné“ galvanické odd lení svodem podstat R1/2). sou tovému nap tí) dokonalá
pouze edpokladu, oba odpory každé párové dvojici jsou esn stejné (alespo na
1%).
3. Tuto nevýhodu odstra ují tzv. Výstupní nap být teoreticky esn nulové. Výhodou idla také jeho výstupní signál
v proudové podob (podobn jako proudového idla LEM). Sou initel lze tak, vstupní svorky zkratujeme ipojujeme
na zný potenciál proti zemi.
Imunita výstupního nap proti potenciálu uX(t) (proti tzv.
Pokud bude mít neužite nap uX(t) charakter nap ových impuls tší strmostí hran
du/dt (to ích asté), nebude zapojení dob pracovat výstupní nap nebude
v mto impuls imunní.
. ístrojové zesilova –
podrobnosti lze nalézt [1] (skriptum „Pr myslová elektronika“). Všeobecným problémem diferen ního zesilova stává neschopnost poradit si
s impulsním hem nap uX.3 Nap ové idlo „LEM“
V edchozí kapitole jsme narazili problém snímání plovoucího nap ješt siln jší
problém pot zcela galvanicky odd lit výstupní signál zdroje snímaného nap tí. Nem bychom itom ani
p ibližovat okraj tohoto rozsahu tj. spíše –UCC+3V +UCC-3V. Toto „pseudogalvanické“ odd lení tedy jakýmsi
nouzovým ešením, které nelze tšinou doporu it. dáno „pomalostí“ opera ního zesilova (dopravní
zpožd ní). Tato imunita vyjad uje koeficientem potla ení sou tového nap [dB] (Common
Mode Rejection, CMR). –UCC +UCC.FEKT Vysokého ení technického Brn
Zdrojem nap být nap plovoucí proudový ník, jehož ani jeden konec není
uzemn Výstupní zesílené nap však proti zemi. pásma idla bývá obvykle okolo 100kHz
