Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka
Strana 26 z 101
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Výsledný magnetický inek obou proud jád kompenzuje, Hallova sonda dává nulové
nap U.
Nevýhodou pon kud menší pásma srovnání nekompenzovanou variantou daná
použitím opera ního zesilova typicky 100kHz.
. 2.
Tedy pote e-li eným vodi nap kladný stejnosm rný proud podle zna ení Obr.14.
Nap ový signál vzniká zapojeném zat žovacím odporu (bo níku).
Výhodou tohoto uspo ádání je, libovolné velikosti eného proudu pracují Hallova
sonda feromagnetické jádro stále stejném pracovním bod nule sycení nule nap tí
na Hallov lánku).14.14, indukuje Hallov lánku záporné nap Opera zesilova tak dává výstupu
nap kladné pomocným vinutím kladný proud smyslu zna ení Obr. Výsledkem výborná linearita idla teplotní stabilita. 2.14 Kompenzované proudové idlo LEM
Zapojení Obr.
Kompenza proud i(t)/N pomocného vinutí výstupním proudovým signálem idla. Díky velkému (teoreticky nekone nému) zesílení opera ního zesilova bude
ustálené diferen nap limitn nulové (viz [1] princip sou innosti záporné tné vazby a
nekone ného zesílení opera ního zesilova e). 2. Opera zesilova tedy nastaví takové
výstupní nap tí, aby proud pomocným vinutím závity byl práv N-krát menší než proud
tekoucí eným vodi em.
Magnetický inek pomocného vinutí tak jád ode ítá inku vodi eným
proudem.FEKT Vysokého ení technického Brn
b) kompenzovaná varianta
i(t)
i(t)/N
N
RZ
+
-
OUT
+UCC
-UCC
i(t)/N
u(t) 0
Obr. Hallovo nap edstavuje ímo diferen vstupní nap tí
opera ního zesilova který výstupní „proudový posilova tvo ený dvoj inným
emitorovým sledova napájí pomocné vinutí feromagnetickém jád Pomocné vinutí a
výstup Hallova lánku (polarita) jsou zapojeny tak, aby vziklá tná vazba byla záporná.
2
