Cílem tohoto učebního textu je seznámení čtenářů znalých základů výkonové elektroniky a elektrických pohonů s problematikou konstrukce některých řídicích obvodů a čidel používaných v těchto oborech.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UVEE - Pavel Vorel, Petr Procházka
Strana 26 z 101
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
14.
Nevýhodou pon kud menší pásma srovnání nekompenzovanou variantou daná
použitím opera ního zesilova typicky 100kHz.14, indukuje Hallov lánku záporné nap Opera zesilova tak dává výstupu
nap kladné pomocným vinutím kladný proud smyslu zna ení Obr.
Nap ový signál vzniká zapojeném zat žovacím odporu (bo níku).
2.
Tedy pote e-li eným vodi nap kladný stejnosm rný proud podle zna ení Obr. 2. Výsledkem výborná linearita idla teplotní stabilita.FEKT Vysokého ení technického Brn
b) kompenzovaná varianta
i(t)
i(t)/N
N
RZ
+
-
OUT
+UCC
-UCC
i(t)/N
u(t) 0
Obr.
Magnetický inek pomocného vinutí tak jád ode ítá inku vodi eným
proudem.
Výsledný magnetický inek obou proud jád kompenzuje, Hallova sonda dává nulové
nap U.
Výhodou tohoto uspo ádání je, libovolné velikosti eného proudu pracují Hallova
sonda feromagnetické jádro stále stejném pracovním bod nule sycení nule nap tí
na Hallov lánku).14 Kompenzované proudové idlo LEM
Zapojení Obr.14. Opera zesilova tedy nastaví takové
výstupní nap tí, aby proud pomocným vinutím závity byl práv N-krát menší než proud
tekoucí eným vodi em.
. Hallovo nap edstavuje ímo diferen vstupní nap tí
opera ního zesilova který výstupní „proudový posilova tvo ený dvoj inným
emitorovým sledova napájí pomocné vinutí feromagnetickém jád Pomocné vinutí a
výstup Hallova lánku (polarita) jsou zapojeny tak, aby vziklá tná vazba byla záporná. 2. 2.
Kompenza proud i(t)/N pomocného vinutí výstupním proudovým signálem idla. Díky velkému (teoreticky nekone nému) zesílení opera ního zesilova bude
ustálené diferen nap limitn nulové (viz [1] princip sou innosti záporné tné vazby a
nekone ného zesílení opera ního zesilova e)
