palovací napětí bleskojistky. Tento proud pak přeruší při průchodu nulou. Délka výběhového lana bývá
600 1000 rozvodny.
Výběhová lana mají mít všechna vedení napětím vyšším,
pokud nemají zemnicí lano celé své délce. Svod budovách musí být samostatný protilehlé straně
budovy, než jsou zakotvena vedení. Pravděpodobnost přímého úderu blesku
do budovy malá. zemnicí lano —
tam, kde je, jsou proudy bleskojistkách umístěných stanicích asi lOkrát
menší než přímých úderů blesku. OCHRANA STANIC PŘED ATMOSFÉRICKÝM PŘEPĚTÍM
Před přímým úderem blesku budovy chrání hromosvodem.
Velikost rázového proudu, tj.
Přirozeně, též důležitá ostatní ochrana vedení, např. Kovové
konstrukce, armování betonu apod. vodním sklem), vypaluje peci. spojují hromosvodem zemi. Distribuční bleskojistky pro vedení malého výkonu] se
vyrábějí průměru válečku asi mm, staniční, výkonnější mají průměr
válečku 100 150 min.5. okamžiku poklesu přepětí značně zvětší
odpor válečku následný proud průmyslové frekvence poklesne desítky
ampérů.
Při konstrukcijbleskojistky vychází toho, aby zbytkové napětí bylo
co nejmenší aby následný proud omezil jen několilijdesítek ampérů
což jiskřiště snadno uhasí bleskojistka přestane propouštět proud.
Pro použití volbu bleskojistek platná ČSN 4870 (1961).
4. Zabraňují přímým úderům blesku vedení
bez zemních lan blízkosti stanice.
38
. Mnohem více jsou namáhány blesko
jistky distribučních transformátorů vedením bez zemnicích lan. Jiskřiště oby
čejně několik dalších jiskřišť jejich předionizací dosáhne nízkého za
palovacího napětí bleskojistky.
Důležitější nebezpečnější jsou přepěťové vlny postupující vedení,
před nimiž chráníme:
a) výběhovým lanem,
b) kabelovým zaústěním,
c) bleskojistkami. proudu blesku počáteční hodnotě, je
omezena schopností bleskojistky uhasit oblouk jinak vedlo roz
tržení bleskojistky.
Venkovní rozvodny vvn opatřují jímači konstrukcích tehdy,
jestliže nebezpečí přímého úderu blesku vedení, jinak jímače mohou
odpadnout. Nelineární rezistor, jehož odpor závislý na
napětí, zhotovuje tvaru válečků krystalů karbidu křemičitého (SiC),
vázaných anorganickým lepidlem (např. Rezistor sám porézní hmota, která sestává vlastně
z drobných jiskřišť tvořených krystalky polovodivé látky.
Vlastností takto upravených rezistorů je, vzrůstajícím napětím roste
jejich vodivost
