jis tru bice)
Mají dvě jiskřiště sérii, vnější, které připojeno částem pod
napětím, vnitřní, připojené zemi (obr. 12. Oblouk tedy dosti intenzívní rozloží
plynotvornou látku (obal) plyny, které ochladí deionizují vnitřní jisk
řiště.
vníjsi jis řiítí
v itř jis é
Obr. vypnutí
zbude zotavené napětí, je-li jeho vzrůst větší než vzrůst elektrické pevnosti
jiskřiště, zapálí oblouk znovu tom případě bleskojistka selže, což
vede zkratu zapůsobení ochran sítě. Rez vyfukovací bleskojistkou
(Torokovou trubicí)
Při přepěťové vlně prorazí obě jiskřiště rázový proud svede zemi.
Záleží jejich kvalitě, protože tím můžeme ušetřit izolaci zařízení vn
i vvn, jejichž izolační hladiny dimenzují podle vlastností bleskojistek. Vnější
jiskřiště chrání plynotvornou látku trubice před působením provozního
napětí. 12).
Bleskojistka jiskřiště nelineární rezistory.
Oblouk obyčejně při prvním průchodu proudu nulou zhasne. Vše uzavřeno por
celánového tělesa.
b) tilo jis y
Jsou nejdůležitějším ochranným zařízením proti atmosférickým přepětím.
Po ionizované dráze prochází proud provozního napětí (zkratový proud
nebo proud zemního spojení). Tlak trubici dosahuje MPa 1,5 MPa tím plyny vytékají
u trubice velkou rychlostí (je vlastně obdoba vyfukovacích pojistek vn). Vnitřní jiskřiště uzavřeno
v trubici plynotvorné látky (např. Jiskřiště svede vlnu přepětí, rezistoru utvoří úbytek
napětí, jemuž říkáme zbytkové napětí, nemá být větší, než za-
¥
37
. fíbr), která polovodičem
