nejvyšší
povrchovou teplotu osluněných ocelových konstrukcí apod.
Jestliže budeme sledovat chování různých výbušných směsí při rostoucí
teplotě, dostaneme teplotě rovnající bodu vznícení použité hořlavé
látky.6. Při této teplotě dochází iniciaci výbuchu vznícením výbušné směsi
bez jiného zásahu (např. teplota okolí, rozhodující
vliv množství par kapaliny vznikajících. 145) nebezpečné plynné látky nemá vliv
na to, zda výbušná směs vznikne nevznikne, tedy pravděpodobnost
vzniku výbušné směsi, ale ovlivňuje tvar ohroženého prostoru. třídy nebezpečnosti (viz čl.
Při úvahách vlivu teploty nebezpečné látky okolí pravděpodobnost
vzniku výbuchu nejvyšší teplotu ovzduší (kromě prostředí horkého)
považuje teplota všude tam, kde nelze prokázat, teplota ovzduší
bude všech povětrnostních jiných podmínek vždy nižší. Vzniká tím opět bezpečnostní rezerva, stejně
jako nebezpečné koncentrace (viz str. 16. Při teplotách hořlavé kapaliny
a okolí blízkých bodu vzplanutí vzniká při úniku kapaliny jen malé množství
par, proto jsou kapaliny těchto teplot relativně bezpečné. Směsi plynů vzduchem, aerosoly
a mlhy hořlavých kapalin II. Při teplotách
hořlavé kapaliny okolí blízkých bodu varu vzniká při úniku kapaliny
velké množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot zvlášť ne
bezpečné. Jesthže relativní hustota plynu nebo pámy
164
. Při velké re
lativní hustotě nebezpečného plynu nebo páry může vznikat výbušná směs
v okolí úniku při zemi.
18. RELATIVNÍ HUSTOTA PLYNŮ PAR
Relativní hustota (viz též str. elektrickou jiskrou). ČSN 2320 (1981) však
dovoluje teprve tam, kde teplota nebezpečné látky okolí přesahuje její
bod vznícení aspoň 100 °C. 158) prostorů, jejichž teplota
dosahuje meze (nejméně však °C) nižší, než bod vzplanutí
v nich umístěné hořlavé kapaliny. toho vyplývá, tam, kde
se takových teplot dosahuje, zbytečné volit nevýbušná elektrická zařízení,
protože nebudou ona, která způsobí výbuch. považuje
teplota °C. Jestliže je
relativní hustota plynu značně menší než jedna, unikající nebezpečný plyn
po ztrátě kinetické energie obrací svůj směr úniku vzhůru uniká ven do
ovzduší, uvnitř místnosti shromažďuje pod stropem apod.3) aerogely
(směsi hořlavého prachu vzduchem) považují výbušné všech
teplot.hořlavé kapaliny, proto nebezpečné výbuchem považují prostory,
v nichž teplota ovzduší nebo okolí, které může mít vytváření par vliv,
překročí teplotu, která (ve °C), nejméně však nižší, než
je bod vzplanutí dotyčné kapaliny.
U hořlavých kapalin jejich teplota, popř
