nejvyšší
povrchovou teplotu osluněných ocelových konstrukcí apod. teplota okolí, rozhodující
vliv množství par kapaliny vznikajících.
Jestliže budeme sledovat chování různých výbušných směsí při rostoucí
teplotě, dostaneme teplotě rovnající bodu vznícení použité hořlavé
látky. toho vyplývá, tam, kde
se takových teplot dosahuje, zbytečné volit nevýbušná elektrická zařízení,
protože nebudou ona, která způsobí výbuch. Směsi plynů vzduchem, aerosoly
a mlhy hořlavých kapalin II.hořlavé kapaliny, proto nebezpečné výbuchem považují prostory,
v nichž teplota ovzduší nebo okolí, které může mít vytváření par vliv,
překročí teplotu, která (ve °C), nejméně však nižší, než
je bod vzplanutí dotyčné kapaliny.3) aerogely
(směsi hořlavého prachu vzduchem) považují výbušné všech
teplot. elektrickou jiskrou).
Při úvahách vlivu teploty nebezpečné látky okolí pravděpodobnost
vzniku výbuchu nejvyšší teplotu ovzduší (kromě prostředí horkého)
považuje teplota všude tam, kde nelze prokázat, teplota ovzduší
bude všech povětrnostních jiných podmínek vždy nižší. Jesthže relativní hustota plynu nebo pámy
164
.
18. 16. Vzniká tím opět bezpečnostní rezerva, stejně
jako nebezpečné koncentrace (viz str. považuje
teplota °C.6. Při teplotách hořlavé kapaliny
a okolí blízkých bodu vzplanutí vzniká při úniku kapaliny jen malé množství
par, proto jsou kapaliny těchto teplot relativně bezpečné. Jestliže je
relativní hustota plynu značně menší než jedna, unikající nebezpečný plyn
po ztrátě kinetické energie obrací svůj směr úniku vzhůru uniká ven do
ovzduší, uvnitř místnosti shromažďuje pod stropem apod. 158) prostorů, jejichž teplota
dosahuje meze (nejméně však °C) nižší, než bod vzplanutí
v nich umístěné hořlavé kapaliny. Při velké re
lativní hustotě nebezpečného plynu nebo páry může vznikat výbušná směs
v okolí úniku při zemi. ČSN 2320 (1981) však
dovoluje teprve tam, kde teplota nebezpečné látky okolí přesahuje její
bod vznícení aspoň 100 °C.
U hořlavých kapalin jejich teplota, popř. třídy nebezpečnosti (viz čl. 145) nebezpečné plynné látky nemá vliv
na to, zda výbušná směs vznikne nevznikne, tedy pravděpodobnost
vzniku výbušné směsi, ale ovlivňuje tvar ohroženého prostoru. Při této teplotě dochází iniciaci výbuchu vznícením výbušné směsi
bez jiného zásahu (např. RELATIVNÍ HUSTOTA PLYNŮ PAR
Relativní hustota (viz též str. Při teplotách
hořlavé kapaliny okolí blízkých bodu varu vzniká při úniku kapaliny
velké množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot zvlášť ne
bezpečné
