Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 158 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
145) nebezpečné plynné látky nemá vliv na to, zda výbušná směs vznikne nevznikne, tedy pravděpodobnost vzniku výbušné směsi, ale ovlivňuje tvar ohroženého prostoru. Jestliže budeme sledovat chování různých výbušných směsí při rostoucí teplotě, dostaneme teplotě rovnající bodu vznícení použité hořlavé látky. Při úvahách vlivu teploty nebezpečné látky okolí pravděpodobnost vzniku výbuchu nejvyšší teplotu ovzduší (kromě prostředí horkého) považuje teplota všude tam, kde nelze prokázat, teplota ovzduší bude všech povětrnostních jiných podmínek vždy nižší. Směsi plynů vzduchem, aerosoly a mlhy hořlavých kapalin II. považuje teplota °C. Jestliže je relativní hustota plynu značně menší než jedna, unikající nebezpečný plyn po ztrátě kinetické energie obrací svůj směr úniku vzhůru uniká ven do ovzduší, uvnitř místnosti shromažďuje pod stropem apod. teplota okolí, rozhodující vliv množství par kapaliny vznikajících. Jesthže relativní hustota plynu nebo pámy 164 . Při teplotách hořlavé kapaliny a okolí blízkých bodu vzplanutí vzniká při úniku kapaliny jen malé množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot relativně bezpečné. 18. nejvyšší povrchovou teplotu osluněných ocelových konstrukcí apod. RELATIVNÍ HUSTOTA PLYNŮ PAR Relativní hustota (viz též str. elektrickou jiskrou).6. Při této teplotě dochází iniciaci výbuchu vznícením výbušné směsi bez jiného zásahu (např. 16. Při velké re­ lativní hustotě nebezpečného plynu nebo páry může vznikat výbušná směs v okolí úniku při zemi.3) aerogely (směsi hořlavého prachu vzduchem) považují výbušné všech teplot. U hořlavých kapalin jejich teplota, popř. ČSN 2320 (1981) však dovoluje teprve tam, kde teplota nebezpečné látky okolí přesahuje její bod vznícení aspoň 100 °C. 158) prostorů, jejichž teplota dosahuje meze (nejméně však °C) nižší, než bod vzplanutí v nich umístěné hořlavé kapaliny. Vzniká tím opět bezpečnostní rezerva, stejně jako nebezpečné koncentrace (viz str. Při teplotách hořlavé kapaliny okolí blízkých bodu varu vzniká při úniku kapaliny velké množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot zvlášť ne­ bezpečné.hořlavé kapaliny, proto nebezpečné výbuchem považují prostory, v nichž teplota ovzduší nebo okolí, které může mít vytváření par vliv, překročí teplotu, která (ve °C), nejméně však nižší, než je bod vzplanutí dotyčné kapaliny. toho vyplývá, tam, kde se takových teplot dosahuje, zbytečné volit nevýbušná elektrická zařízení, protože nebudou ona, která způsobí výbuch. třídy nebezpečnosti (viz čl