Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 158 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
18.6. Při úvahách vlivu teploty nebezpečné látky okolí pravděpodobnost vzniku výbuchu nejvyšší teplotu ovzduší (kromě prostředí horkého) považuje teplota všude tam, kde nelze prokázat, teplota ovzduší bude všech povětrnostních jiných podmínek vždy nižší. Při teplotách hořlavé kapaliny a okolí blízkých bodu vzplanutí vzniká při úniku kapaliny jen malé množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot relativně bezpečné. RELATIVNÍ HUSTOTA PLYNŮ PAR Relativní hustota (viz též str. Vzniká tím opět bezpečnostní rezerva, stejně jako nebezpečné koncentrace (viz str. 145) nebezpečné plynné látky nemá vliv na to, zda výbušná směs vznikne nevznikne, tedy pravděpodobnost vzniku výbušné směsi, ale ovlivňuje tvar ohroženého prostoru. toho vyplývá, tam, kde se takových teplot dosahuje, zbytečné volit nevýbušná elektrická zařízení, protože nebudou ona, která způsobí výbuch.3) aerogely (směsi hořlavého prachu vzduchem) považují výbušné všech teplot. nejvyšší povrchovou teplotu osluněných ocelových konstrukcí apod. 16. ČSN 2320 (1981) však dovoluje teprve tam, kde teplota nebezpečné látky okolí přesahuje její bod vznícení aspoň 100 °C. považuje teplota °C. elektrickou jiskrou). 158) prostorů, jejichž teplota dosahuje meze (nejméně však °C) nižší, než bod vzplanutí v nich umístěné hořlavé kapaliny. Při teplotách hořlavé kapaliny okolí blízkých bodu varu vzniká při úniku kapaliny velké množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot zvlášť ne­ bezpečné. Jesthže relativní hustota plynu nebo pámy 164 . teplota okolí, rozhodující vliv množství par kapaliny vznikajících. třídy nebezpečnosti (viz čl. Jestliže budeme sledovat chování různých výbušných směsí při rostoucí teplotě, dostaneme teplotě rovnající bodu vznícení použité hořlavé látky. Při této teplotě dochází iniciaci výbuchu vznícením výbušné směsi bez jiného zásahu (např. U hořlavých kapalin jejich teplota, popř. Směsi plynů vzduchem, aerosoly a mlhy hořlavých kapalin II.hořlavé kapaliny, proto nebezpečné výbuchem považují prostory, v nichž teplota ovzduší nebo okolí, které může mít vytváření par vliv, překročí teplotu, která (ve °C), nejméně však nižší, než je bod vzplanutí dotyčné kapaliny. Při velké re­ lativní hustotě nebezpečného plynu nebo páry může vznikat výbušná směs v okolí úniku při zemi. Jestliže je relativní hustota plynu značně menší než jedna, unikající nebezpečný plyn po ztrátě kinetické energie obrací svůj směr úniku vzhůru uniká ven do ovzduší, uvnitř místnosti shromažďuje pod stropem apod