Jestliže budeme sledovat chování různých výbušných směsí při rostoucí
teplotě, dostaneme teplotě rovnající bodu vznícení použité hořlavé
látky.6. toho vyplývá, tam, kde
se takových teplot dosahuje, zbytečné volit nevýbušná elektrická zařízení,
protože nebudou ona, která způsobí výbuch. Vzniká tím opět bezpečnostní rezerva, stejně
jako nebezpečné koncentrace (viz str.
18. Jestliže je
relativní hustota plynu značně menší než jedna, unikající nebezpečný plyn
po ztrátě kinetické energie obrací svůj směr úniku vzhůru uniká ven do
ovzduší, uvnitř místnosti shromažďuje pod stropem apod. Při velké re
lativní hustotě nebezpečného plynu nebo páry může vznikat výbušná směs
v okolí úniku při zemi. považuje
teplota °C. Směsi plynů vzduchem, aerosoly
a mlhy hořlavých kapalin II. Při teplotách hořlavé kapaliny
a okolí blízkých bodu vzplanutí vzniká při úniku kapaliny jen malé množství
par, proto jsou kapaliny těchto teplot relativně bezpečné.3) aerogely
(směsi hořlavého prachu vzduchem) považují výbušné všech
teplot.
Při úvahách vlivu teploty nebezpečné látky okolí pravděpodobnost
vzniku výbuchu nejvyšší teplotu ovzduší (kromě prostředí horkého)
považuje teplota všude tam, kde nelze prokázat, teplota ovzduší
bude všech povětrnostních jiných podmínek vždy nižší. Jesthže relativní hustota plynu nebo pámy
164
.hořlavé kapaliny, proto nebezpečné výbuchem považují prostory,
v nichž teplota ovzduší nebo okolí, které může mít vytváření par vliv,
překročí teplotu, která (ve °C), nejméně však nižší, než
je bod vzplanutí dotyčné kapaliny. Při teplotách
hořlavé kapaliny okolí blízkých bodu varu vzniká při úniku kapaliny
velké množství par, proto jsou kapaliny těchto teplot zvlášť ne
bezpečné. nejvyšší
povrchovou teplotu osluněných ocelových konstrukcí apod. 16. teplota okolí, rozhodující
vliv množství par kapaliny vznikajících. třídy nebezpečnosti (viz čl. RELATIVNÍ HUSTOTA PLYNŮ PAR
Relativní hustota (viz též str. 145) nebezpečné plynné látky nemá vliv
na to, zda výbušná směs vznikne nevznikne, tedy pravděpodobnost
vzniku výbušné směsi, ale ovlivňuje tvar ohroženého prostoru. elektrickou jiskrou). Při této teplotě dochází iniciaci výbuchu vznícením výbušné směsi
bez jiného zásahu (např. ČSN 2320 (1981) však
dovoluje teprve tam, kde teplota nebezpečné látky okolí přesahuje její
bod vznícení aspoň 100 °C. 158) prostorů, jejichž teplota
dosahuje meze (nejméně však °C) nižší, než bod vzplanutí
v nich umístěné hořlavé kapaliny.
U hořlavých kapalin jejich teplota, popř
