TLAK NEBEZPEČNÉ LÁTKY ZAŘÍZENÍ
Pravděpodobnost vzniku výbušné směsi při úniku nebezpečné látky ovliv
ňuje tlak nebezpečné látky zařízení.4.5.
Teplota okolí, tj. Zařízení pra
cující přetlaku sice úměrně velikosti tlaku uvnitř dimenzováno tak,
aby tomuto tlaku odolávalo, při poruše těsnění apod. Neobvyklým provozním stavem rozumíme poruchu, která
sice narušuje výrobu, při čemž může zvyšovat ohrožení bezpečnosti, je
však provozu zvládnutelná není nutné kvůli zastavovat výrobu.101 MPa 0,30 MPa,
d) střední tlak nad 0,30 MPa 4,0 MPa,
e) vysoký tlak nad 4,0 MPa., avšak nebezpečná
látka uniká tím rychleji větší vzdálenosti, čím tlak vyšší.
18.
Při tom nutno brát úvahu, toto rozdělení hlediska ČSN 2320
nesouhlasí dělením zavedeným topných technických plynů podle
ČSN 6417 (1977).neobvyklý provozní stav,
— obvyklý provoz. ovzduší kolem zařízení nebezpečnou látkou, spolu
s teplotou unikající nebezpečné látky vliv výslednou teplotu výbušné
směsi. Jestliže například nebezpečná
látka uvnitř zařízení chována nižšího tlaku, než okolní atmosféra,
je při poruše těsnosti zařízení únik látky okolí vyloučen. TEPLOTA NEBEZPEČNÉ LÁTKY OKOLÍ
Teplota nebezpečné látky uzavřené těsném nebo uzavřeném zařízení nemá
vliv pravděpodobnost vzniku výbušného prostředí, zejména proto,
že při výronu nebezpečné látky ovzduší její teplota vyrovnává tep
lotou ovzduší. Je-li nebezpečná látka (zpravidla kapalina) otevřeném
zařízení, její teplota vliv rychlost odpařování, tedy množství
vznikajících hořlavých par.
Je proto vhodné první dva pojmy blíže určit.
18. Vznětlivost výbušné směsi jen velmi málo závislá její výchozí
teplotě. Proto
ČSN 2320 (1981) dělí tlak nebezpečné látky zařízení pěti stupňů:
a) podtlak 0,099 MPa,
b) atmosférický tlak (zařízení beztlaková) nad 0,099 MPa 0,101 MPa,
c) nízký tlak nad 0. Teplota okolí ovšem ovlivňuje rychlost odpařování
163
. takové porušení, zařízení musí být
ihned odstaveno. Zcela výjimečnou situací
je především havárie zařízení, tj. Znamená to, výbušná směs téměř stejně dobře vzněcuje za
mrazu jako horka
