5.
Je proto vhodné první dva pojmy blíže určit. Je-li nebezpečná látka (zpravidla kapalina) otevřeném
zařízení, její teplota vliv rychlost odpařování, tedy množství
vznikajících hořlavých par.101 MPa 0,30 MPa,
d) střední tlak nad 0,30 MPa 4,0 MPa,
e) vysoký tlak nad 4,0 MPa. Vznětlivost výbušné směsi jen velmi málo závislá její výchozí
teplotě. takové porušení, zařízení musí být
ihned odstaveno.
Teplota okolí, tj. Zařízení pra
cující přetlaku sice úměrně velikosti tlaku uvnitř dimenzováno tak,
aby tomuto tlaku odolávalo, při poruše těsnění apod. Jestliže například nebezpečná
látka uvnitř zařízení chována nižšího tlaku, než okolní atmosféra,
je při poruše těsnosti zařízení únik látky okolí vyloučen., avšak nebezpečná
látka uniká tím rychleji větší vzdálenosti, čím tlak vyšší.neobvyklý provozní stav,
— obvyklý provoz. Zcela výjimečnou situací
je především havárie zařízení, tj.
18. Neobvyklým provozním stavem rozumíme poruchu, která
sice narušuje výrobu, při čemž může zvyšovat ohrožení bezpečnosti, je
však provozu zvládnutelná není nutné kvůli zastavovat výrobu. Teplota okolí ovšem ovlivňuje rychlost odpařování
163
. TLAK NEBEZPEČNÉ LÁTKY ZAŘÍZENÍ
Pravděpodobnost vzniku výbušné směsi při úniku nebezpečné látky ovliv
ňuje tlak nebezpečné látky zařízení.4. Znamená to, výbušná směs téměř stejně dobře vzněcuje za
mrazu jako horka. TEPLOTA NEBEZPEČNÉ LÁTKY OKOLÍ
Teplota nebezpečné látky uzavřené těsném nebo uzavřeném zařízení nemá
vliv pravděpodobnost vzniku výbušného prostředí, zejména proto,
že při výronu nebezpečné látky ovzduší její teplota vyrovnává tep
lotou ovzduší.
18. ovzduší kolem zařízení nebezpečnou látkou, spolu
s teplotou unikající nebezpečné látky vliv výslednou teplotu výbušné
směsi. Proto
ČSN 2320 (1981) dělí tlak nebezpečné látky zařízení pěti stupňů:
a) podtlak 0,099 MPa,
b) atmosférický tlak (zařízení beztlaková) nad 0,099 MPa 0,101 MPa,
c) nízký tlak nad 0.
Při tom nutno brát úvahu, toto rozdělení hlediska ČSN 2320
nesouhlasí dělením zavedeným topných technických plynů podle
ČSN 6417 (1977)
