4.
18. Zařízení pra
cující přetlaku sice úměrně velikosti tlaku uvnitř dimenzováno tak,
aby tomuto tlaku odolávalo, při poruše těsnění apod.
18. Znamená to, výbušná směs téměř stejně dobře vzněcuje za
mrazu jako horka. TLAK NEBEZPEČNÉ LÁTKY ZAŘÍZENÍ
Pravděpodobnost vzniku výbušné směsi při úniku nebezpečné látky ovliv
ňuje tlak nebezpečné látky zařízení. Vznětlivost výbušné směsi jen velmi málo závislá její výchozí
teplotě.101 MPa 0,30 MPa,
d) střední tlak nad 0,30 MPa 4,0 MPa,
e) vysoký tlak nad 4,0 MPa. ovzduší kolem zařízení nebezpečnou látkou, spolu
s teplotou unikající nebezpečné látky vliv výslednou teplotu výbušné
směsi. Neobvyklým provozním stavem rozumíme poruchu, která
sice narušuje výrobu, při čemž může zvyšovat ohrožení bezpečnosti, je
však provozu zvládnutelná není nutné kvůli zastavovat výrobu.5., avšak nebezpečná
látka uniká tím rychleji větší vzdálenosti, čím tlak vyšší.
Teplota okolí, tj. Jestliže například nebezpečná
látka uvnitř zařízení chována nižšího tlaku, než okolní atmosféra,
je při poruše těsnosti zařízení únik látky okolí vyloučen.
Je proto vhodné první dva pojmy blíže určit. TEPLOTA NEBEZPEČNÉ LÁTKY OKOLÍ
Teplota nebezpečné látky uzavřené těsném nebo uzavřeném zařízení nemá
vliv pravděpodobnost vzniku výbušného prostředí, zejména proto,
že při výronu nebezpečné látky ovzduší její teplota vyrovnává tep
lotou ovzduší.
Při tom nutno brát úvahu, toto rozdělení hlediska ČSN 2320
nesouhlasí dělením zavedeným topných technických plynů podle
ČSN 6417 (1977). takové porušení, zařízení musí být
ihned odstaveno. Je-li nebezpečná látka (zpravidla kapalina) otevřeném
zařízení, její teplota vliv rychlost odpařování, tedy množství
vznikajících hořlavých par. Zcela výjimečnou situací
je především havárie zařízení, tj. Proto
ČSN 2320 (1981) dělí tlak nebezpečné látky zařízení pěti stupňů:
a) podtlak 0,099 MPa,
b) atmosférický tlak (zařízení beztlaková) nad 0,099 MPa 0,101 MPa,
c) nízký tlak nad 0.neobvyklý provozní stav,
— obvyklý provoz. Teplota okolí ovšem ovlivňuje rychlost odpařování
163
