jednotného skupenství). pod vodou). Výbušniny
reagují různé druhy iniciace, tlak, teplotu jiné. Jsou zpravidla kon
denzované látky (tuhé nebo kapalné), schopné rychlé přeměny stavu
tuhého plynného prudkého vývinu tepla. Objem vznikajících plynů
může být desettisíckrát větší, než objem původní látky. Druhy výbušných systémů vystihuje
schéma obr.17. Druhy výbušných systémů
144
. Hořlavá látka při tom
může být skupenství plynném, kapalném nebo tuhém.
disperzi. 45. Je-li hořlavá
látka plynná, směs jednofázová (tj.
Rozptýlené jednosložkové výbušné systémy jsou schopny vybouchnout,
aniž byly předem smíšeny oxidující látkou, výbuchová reakce nich
probíhá jako rozklad sloučeniny, mnoha případech provázený ještě oxidací
na úkor vlastního vázaného kyslíku. Dispergovaná látka tvoří shluky molekul (kapénky, prachová zrna),
výbušné
systémy
koncentrované výbušniny
"jednosložkové ~|
rozptýlené jednofczove
dvoufázové
(disperze)
- mlhy
' prašiny
Obr. Tvoří směs hořlavé látky vzduchem. 45. VÝBUŠNÉ SYSTÉMY
Výbušným systémem takové uspořádání látek, které předpokladu
patřičné iniciace schopné výbuchu.
Koncentrované výbušné systémy tvoří výbušiny. reakci nepotřebují
vzdušný kyslík, takže jsou schopné výbuchu nepřístupu vzduchu
(např. Při tom se
mezi sebou mísí prosté nebo jen nepatrně asociované molekuly, takže směs
je homogenní. Prostý rozklad (bez oxidace) typický
pro výbuch acetylenu, oxidu chloričitého, ozónu dalších. iniciaci vý
buchu dochází zahřátím, stykem organickými uhlíkatými látkami, stla
čením apod. Při kapalném nebo tuhém skupenství hořlavé látky mluvíme
o dvoufázovém systému (plyn kapalina nebo plyn pevná látka), tzv.
Nejčastěji setkáváme rozptýlenými dvousložkovými výbušnými sys
témy
