|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.
K nastavení správného přizpůsobení používá délka napájecího pahýlu poměr šířky
k délce zářiče. Nežádoucí reaktanci způsobenou
štěrbinou možné odstranit použitím pahýlu napájecího vedení.
Napájení pomocí elektromagnetická vazby: zahraniční literatuře tento způsob
vazby označuje jako proximity EMC coupling. Nevýhodou je
složitý návrh.15
Napájení kapacitní vazbou: Tento způsob napájení velmi často používá
v kombinaci koaxiální sondou. Výhodou tohoto způsobu napájení je
relativně velká šířka pásma pro impedanční přizpůsobení, menší vyzařování, než
například napájení čtvrtvlnnými transformátory, nebo vnořeným vedením.
. Navíc případě potřeby (například pokud po
vyrobení ukázalo, přizpůsobení nevyhovuje, nebo antény rezonují frekvencích
příliš odlišných požadovaných frekvencí) možné upravit pouze rozměry polohu
zářičů vyrobit nový substrát zářiči, bez zásahů substrátu napájecími vedeními,
který obvykle složitější (obsahuje další obvody případě retrodirektivního
anténního pole např. antény dvojí polarizací jsou rozměry zářiče dány rezonančními
frekvencemi nastavení přizpůsobení možné použít pouze délky napájecích pahýlů.
Pokud napájení byla použita například vazba štěrbinou, nebyla variabilita tak
vysoká, protože poloha štěrbiny vůči napájecímu mikropásku vyrobení přesně
daná. Rezonanční frekvence flíčku závisí tomto
případě napájení nejen rozměrech zářiče, ale značně ovlivněna velikostí štěrbiny. Indukčnost obvykle daná tloušťkou substrátu a
kapacita doladí tak, aby byl obvod požadovaném kmitočtu rezonanci. Velikost štěrbiny nutné určit optimalizací simulačním softwaru.
Výhodou je, antény jsou jiném substrátu, který může mít jiné vlastnosti, než
substrát napájecími vedeními. Kapacitní vazba spolu indukčností koaxiální sondy
vytvoří sériový rezonanční obvod. Výhodou velmi nízká hodnota křížové
polarizace vyzařování antény, které není ovlivněno napájecími vedeními. Šířka pásma pro impedanční přizpůsobení daná zářičem vlastnosti
napájeních obvodů nemají vliv. Vstupní
impedance daná velikostí štěrbiny její pozicí.).
Vazba štěrbinou: tomto případě může být vlastní zářič substrátu nižší
permitivitou větší tloušťkou), což vede lepšímu vyzařování. směšovače, děliče výkonu, napájecí obvody apod.
Maximální vazby dosaženo, pokud pahýl končí přibližně polovině flíčku. Zatímco substrátu
s napájecími vedeními lze vyžít nižší permitivitu tím sníží nežádoucí vyzařování ve
zpětném směru. U
antén relativně malou tloušťkou substrátu používá štěrbina délkou přibližně
poloviny vlnové délky daném substrátu
