Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 27 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velkou výhodou však je, výsledné směrové charakteristiky nejsou deformované parazitním vyzařováním napájecích vedení. Pro antény dvojí polarizací vhodné použít čtvercovou flíčkovou anténu využívající ortogonální vidy TM010 TM001. Jeho výhodou zejména jednoduchost možnost výroby antén i s ostatními obvody jediném substrátu. Čím hodnota XPD vyšší, tím lepší je oddělení obou polarizací. přijatým výkonem) pro souhlasnou polarizaci obou antén a pro opačnou polarizaci. Další nevýhoda relativně vysoká hodnota křížové polarizace. Tuto hodnotu možné získat změřením směrové charakteristiky pro stejnou polarizaci vysílací antény testované (přijímací) antény dále změřením charakteristiky pro opačnou polarizaci testované antény (polarizace vysílací antény zůstane beze změny). Proto není možné jednoduše oddělit požadovaný signál analogovými filtry vstupu přijímače signálů vysílaných retrodirektivním polem.7. Podrobně tato problematika vysvětlena [9]. Vlastní anténa případě tohoto způsobu napájení jiném substrátu, než ostatní obvody. Pro popis antén dvojí polarizací důležitá zejména hodnota křížové polarizace (značí XPD cross polar discrimination). Udává dB. Napájení koaxiálním kabelem, nebo koaxiální sondou: Tento způsob napájení není příliš vhodný pro substráty větší tloušťkou. Mikropáskové flíčkové antény dosahují vysokých hodnot XPD. Pro snadnější oddělení mezi přijímanou vysílanou vlnou často používají antény s dvojí polarizací. Dochází pouze vyzařování sondy, které však není tak výrazné (zejména při malých výškách substrátu). Čtvrtvlnnými transformátory: Nevýhodou malá šířka pásma pro dobré impedanční přizpůsobení deformace výsledných směrových charakteristik antény, kvůli parazitnímu vyzařování připojených vedení. Tento způsob však využít antén s dvojí polarizací. Polarizace jsou vzájemně ortogonální. To je sice komplikovanější řešení, ale pro vlastní zářič může být použit substrát nižší permitivitou větší tloušťkou, což vede lepšímu vyzařování. antény dvojí polarizací není vhodné používat tento způsob napájení.7. Jedna používá pro vysílaní a druhá pro příjem. Velikost XPD daná poměrem mezi změřenou hodnotou intenzity elektrického pole přijatého testovanou anténou (resp.2 Flíčková anténa dvojí polarizací Retrodirektivní anténní pole využívají stejný nebo velmi podobný kmitočet pro přijímanou vysílanou vlnu. 2. .3 Metody napájení flíčkové antény Vnořeným vedením: Nevýhodou zejména malá šířka pásma pro dobré impedanční přizpůsobení. Tento způsob napájení opět vykazuje malou šířku pásma pro dobré impedanční přizpůsobení.14 2., protože vnořené napájení opačné polarizace, než která buzena narušuje tok povrchových proudů (proudy musí vnořené vedení obtékat). Pokud tloušťka substrátu nezanedbatelná vzhledem použité vlnové délce, nutné vzít úvahu délku sondy ta představuje indukčnost. Problémem může být příliš malá šířka přizpůsobovacích čtvrtvlnných vedení (zejména při malé tloušťce substrátu). Hodnota XPD udává obvykle pro směr maxima vyzařovací charakteristiky při souhlasné polarizaci obou antén