Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 19 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednotlivé zářiče jsou buzené proudy opačnou fází, než fáze dopadající vlny, tedy )sinexp()exp( α⋅⋅⋅−=Φ−= iii zkjjI (2.3) Velikosti proudů nezávisí směru přijímané vlny, protože jsou uvažovány izotropní zářiče.4) Index označuje vysílanou vlnu, úhel mezi směrem kterém zkoumána směrová charakteristika anténního pole osou Intenzitu elektrického pole místě příjmu možné vyjádřit vztahem [3] ∑ − = i v i i r jkr IFE )exp( 60 (2.1.2. Situace znázorněna obr. Pokud byly uvažovány reálné (obecné) antény, bylo nutné vzít v úvahu při výpočtu budících proudů funkci záření těchto antén.1. 2. 2. Pro jednoduchost jsou jako jednotlivé antény použity izotropní zářiče. Fázi přijímané vlny pro jednotlivé zářiče (označeny čísly na ose možné pomocí obr. vyjádřit vzhledem počátku soustavy souřadnic (kde se předpokládá vztahem αsin⋅⋅=∆⋅=Φ i p ii zkrk (2. Tato soustava zajišťuje retrodirektivitu pouze jedné rovině. 2. Rozdíl vzdáleností i-tého zářiče místu příjmu ri, vzhledem délce spojnice počátku soustavy souřadnic místa příjmu možné podobně jako přijímané vlny vyjádřit jako ϕsin⋅=∆ i v i (2.2) kde vlnové číslo úhel mezi směrem šíření dopadající rovinné vlny osou ∆r značí rozdíl délky drah vln, index označující, jedná přijímanou vlnu je index odpovídající číselnému označení jednotlivých zářičů podle obr.6 soustava čtyřmi zářiči, která často používá praxi. . Vzdálenosti mezi sousedními zářiči jsou stejné.5) kde označuje funkci záření jednoho zářiče anténní soustavy (předpokládá se, že všechny zářiče jsou stejné)