Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 18 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednou hlavních výhod tohoto anténního pole je, jedná anténní pole konformní, tedy dopadající vlna nemusí být rovinná. Hranice Frauenhoferovy oblasti přibližně daná podmínkou [3] λ 2 2l r (2. Proto možné jednotlivé antény umístit zakřivený povrch, aniž nenarušilo správnou funkci. 2 ZÁŘENÍ RETRODIREKTIVNÍCH ANTÉNNÍCH POLÍ Retrodirektivní anténní pole mohou být řadové, nebo plošné. Řadové soustavy zajišťují retrodirektivitu pouze jedné rovině. Vzdálenosti mezi sousedními anténami jsou stejné. 2.1 Výpočet funkce záření Při výpočtu předpokládá, bod příjmu leží Fraunhoferově oblasti, tedy dráhy vln všech elementů anténní soustavy možné považovat rovnoběžné.5: Princip činnosti anténního pole prvky otáčejícími fázi; příjem signálu, b) vysílání signálu. plošných soustav retrodirektivita zajištěna ve dvou vzájemně kolmých rovinách.5 a) b) Obr. Pro výpočet teoretické funkce záření retrodirektivního pole byla zvolena řadová . 1.1) kde představuje největší rozměr antény (či anténní soustavy) vlnová délka přijímané (resp. vysílané) vlny