Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
formule čtvrtého řádu, tab.
y 3>o 4)
Jinak uvedený algoritmus výpočtu nemění. Tuto
možnost dávají poslední době stále používanější metody vícekrokové (diferenční).
Tyto metody umožňují určit pomocí postupných aproximací hodnotu naintegro-
vané funkce vždy znalosti několika předcházejících bodů. udává [79] testování chyby podle vztahu
E, 4íc3;i) (3/c2,í ^r^4,i)
i 1,2, 3,4, .
Jestliže <5, pro všechna lze říci, přesnost výpočtu připustí pro
dloužení kroku Následující výpočet pak prováděn krokem 2h.
Dosazení pravých stran diferenciálních rovnic však třeba provést během
jednoho integračního kroku obvykle jen dvakrát, což příznivě projeví především
ve výsledné době výpočtu.
Platí-li pro všechny integrované hodnoty, 55, spočte podle
zadané formule hodnota >’„+ Je-li 56, pro některé krok příliš velký.
Mezikroky tohoto výpočtu jsou zapomenuty celý výpočet opakuje polovičním
krokem Půlení kroku opakuje tak dlouho, 5<5.
67 etody víc ekrokové
U složitých výpočtů snaha použít integrační metody, která není tak náročná
na počet numerických operací jako metody Runge-Kutta, kde každý integrační
krok vyžaduje několikrát dosadit pravých stran diferenciálních rovnic.
Vhodněji rychleji lze výpočet provést tak, během výpočtu měníme délku
kroku tak, abychom zachovali danou přesnost výsledku. zřejmou
nevýhodu začátku integrace, kdy první body musíme určit některou jinou
metodou, nejčastěji metodou Runge-Kutta. počátku výpočtu (tj. znamená, že
u integrované funkce monotónní oblasti malým přírůstkem výpočet
prováděn podstatně delším krokem než oblasti, kde funkce velmi mění;
např.
Mezi nejznámější diferenční metody patří extrapolační metoda Milného
a metoda Adamsova.Oprava tímto koeficientem, spočteným vždy ukončení integračního
kroku, provádí následujícím integračním kroku při výpočtu y. při prvním
kroku) —0..
(454)
