Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
(454)
.
Jestliže <5, pro všechna lze říci, přesnost výpočtu připustí pro
dloužení kroku Následující výpočet pak prováděn krokem 2h. počátku výpočtu (tj. znamená, že
u integrované funkce monotónní oblasti malým přírůstkem výpočet
prováděn podstatně delším krokem než oblasti, kde funkce velmi mění;
např.
Vhodněji rychleji lze výpočet provést tak, během výpočtu měníme délku
kroku tak, abychom zachovali danou přesnost výsledku. udává [79] testování chyby podle vztahu
E, 4íc3;i) (3/c2,í ^r^4,i)
i 1,2, 3,4, .
67 etody víc ekrokové
U složitých výpočtů snaha použít integrační metody, která není tak náročná
na počet numerických operací jako metody Runge-Kutta, kde každý integrační
krok vyžaduje několikrát dosadit pravých stran diferenciálních rovnic.
Mezi nejznámější diferenční metody patří extrapolační metoda Milného
a metoda Adamsova.Oprava tímto koeficientem, spočteným vždy ukončení integračního
kroku, provádí následujícím integračním kroku při výpočtu y.
y 3>o 4)
Jinak uvedený algoritmus výpočtu nemění. zřejmou
nevýhodu začátku integrace, kdy první body musíme určit některou jinou
metodou, nejčastěji metodou Runge-Kutta.
Mezikroky tohoto výpočtu jsou zapomenuty celý výpočet opakuje polovičním
krokem Půlení kroku opakuje tak dlouho, 5<5. při prvním
kroku) —0. Tuto
možnost dávají poslední době stále používanější metody vícekrokové (diferenční).
Platí-li pro všechny integrované hodnoty, 55, spočte podle
zadané formule hodnota >’„+ Je-li 56, pro některé krok příliš velký. formule čtvrtého řádu, tab.
Tyto metody umožňují určit pomocí postupných aproximací hodnotu naintegro-
vané funkce vždy znalosti několika předcházejících bodů.
Dosazení pravých stran diferenciálních rovnic však třeba provést během
jednoho integračního kroku obvykle jen dvakrát, což příznivě projeví především
ve výsledné době výpočtu.
