Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
poměru skutečné hodnoty veličiny
ku vhodně zvolené vztažné hodnotě.
Úplná podobnost tomu odpovídající úplné modelování matematicky
charakterizováno následujícím vztahem mezi parametry modelu originálu y:
xj mjyj
kde nij měřítko, tj. při částečné podobnosti) jsou jevy podobné buď
pouze čase, nebo jen prostoru. že
např. Zanedbání způsobuje určitou chybu, jejíž vliv
a velikost třeba vždy pečlivě zhodnotit. Při modelování elektrických strojů regulo
vaných soustavách tohoto způsobu velmi často používá především při popisu
vlastností synchronního stroje. Ri) dostáváme bezrozměrný tvar rovnice. Těžiště problematiky stanovení
(385)
. obdobným postupem lze setkat při úpravě rovnic asynchron
ního motoru.
Při modelování soustav regulovanými elektrickými stroji používá jak
fyzikální, tak matematické modelování. pro sledovaný jev vždy konstanta, která může být obec
ném případě závislá charakteru jevu, době nebo souřadnicích,
yj jsou parametry systému nebo jeho stavu. poměrných veličin, tj.Podle typu podobnosti pak také nazýván typ modelu, při čemž úplný
model zaručuje úplnou podobnost, neúplný model zajišťuje jen částečnou podob
nost.
Platí
yj =<p(yi,y2, ■■■,y ix,1» 0
kde lx, ly, jsou geometrické rozměry,
t čas. každý člen rovnice
di
u ~
at
má rozměr [m2 s-3 A-1], tzn. přesném modelu hovoříme tehdy, jestliže model přesně odráží všechny
vlastnosti sledovaného jevu originálu.
Pokud známe rovnice fyzikálního procesu, modelování značně zjednodu
šuje převedením těchto rovnic bezrozměrného tvaru. voltu.
Při neúplném modelování (tj. Vycházíme vlastnosti
rovnic popisující fyzikální jevy, tyto rovnice jsou rozměrově homogenní, tzn. Příkladem úprava rovnic bezrozměrného
tvaru kap. Dělením kterýmkoli jiným členem (tedy
např. Častěji však přistupujeme úpravě
rovnic zavedením tzv. Tento případ třeba rozlišovat modelování
přibližného, kdy při stavbě modelu neuvažujeme takové parametry jevu, které
nemají průběh modelovaných vlastností vliv, nebo pro našem modelu není
splněna podmínka podobnosti
