Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
Regulátor interakcí
V praxi setkáváme regulátory interakcí (obr. 19). Technická realizace regulátoru
je však jednodušší.
Integrační časová konstanta (obr. 20) regulátoru určena dobou, kterou
by potřeboval regulační orgán při zavedení jednotkového skoku vstup, aby
přešel vlivem integrační složky polohy, které dosáhl vlivem proporcionální
složky.
(37)
.
Dosadíme-li dostaneme matematickou derivaci.Přenos regulátoru (bez interakce) můžeme také vyjádřit vztahem
F --------C— (2.54)
V J
i d
kde zesílení proporcionálního členu,
K zesílení derivační větve,
K činitel derivace (vyjádřující omezení zesílení),
T{, jsou integrační derivační časové konstanty.
Obr. 19.56)
Jednotlivé složky regulátoru vzájemně ovlivňují.55)
T
a zavedením činitele interakce dostaneme
■M
Fr(p) (2.
Zbývá nám ještě definovat nově zavedené pojmy integrační derivační
konstanty. Přenos regulátoru
je tvaru
FR(p) PTd) (2
