Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
Přenos pro obvodovou rychlost lze přepsat tvar
Odtud předpokladu, a>1 co2, lze podle známých pravidel na
kreslit amplitudovou fázovou charakteristiku logaritmických souřadnicích
(obr.35)
Pak přechodný děj aperiodický. Přechodný děj probíhá
s tlumenými kmity. Přenos lze odvodit buď blokového schématu obr. Kořeny charakteristické rovnice
jsou pak komplexně sdružené zápornou reálnou částí.
Aplikací věty počáteční konečné hodnotě pro skokové připojení napětí
na kotvu využitím zpětné Laplaceovy transformace přechodová charakte
ristika dána vztahem
Konstanty lze určit počátečních okrajových podmínek.JSOU
(6. když přesná
realizace skokového zatížení motoru technické praxi realizovatelná jen velmi
přibližně, dává tento předpoklad velmi dobrý kvalitativní obraz chování
motoru. Průběh přechodové
charakteristiky při splnění vztahu (6.35) nakreslen obr. mezi aperiodicity nachází pro
1 (6. 154). Stejnosměrný motor cizím konstantním buzením chová jako
proporciální člen zpožděním druhého řádu.36)
V tomto případě musí být poměr časových konstant
Tento předpoklad nebývá vždy praxi splněn.
Pro konkrétní použití důležitý přenos vyjadřující vztah mezi skokovou
změnou zatěžovacího momentu mechanickou úhlovou rychlostí.34)
Kořeny jsou reálné záporné tehdy, je-li
1 (6.
(Qjp)
<P(P) i)
(6. 153, nebo výchozích
diferenciálních rovnic. 155.38)
co(t) e~Plt (6.39)
(284)
