Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
VIII spolu další literaturou..
Dosadíme-li rovnice (2..
Základní měřicí metody používané oblasti elektrických strojů jsou uvedeny
v kap.
K vyšetřování regulačních obvodů posuzování kvality regulačních po
chodů používáme nejčastěji metod frekvenčních přechodových charakteristik. ajco a0
(2.4)
a předpokládáme-li řešení tvaru
y jra' (2. její obecný integrál
se skládá obecného integrálu rovnice bez pravé strany (homogenní diferenciální
rovnice) řešení partikulárního [3, 124, 137].
Složitější nelineární obvody technické praxi obvykle řeší použitím počítačů.3)
kde plituda kmitu,
co úhlový kmitočet.
Chování lineárních (nebo linearizovaných) regulačních obvodů popsáno
lineárními diferenciálními rovnicemi Řešení rovnice, tzn.Měřicí metody statických charakteristik nebo param etrů elektrických strojů
jsou velmi různé závislé nejen typech strojů, ale podle toho, jakým účelům
budou měření využita. Pro vysvětlení pochodů regulačních obvodech
(lineárních nelineárních) budeme používat obecné teorie lineárních obvodů, která
pro nelineární obvody platí vždy podle stupně linearizace určitým přiblížením.
Předpokládáme-li harmonický rušivý signál tvaru
(2.5)
lze odvodit pro
, j°> bo
fl„(jco)m .6)
Což lze rovněž napsat tvaru
(2.1) vztah
x,(í) ej“‘ (2.7)
(21)
