Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.
Tj kgm2’ VA’ HZ^F n
Též lze psát
Ti 2>74 kgm2, kVA, ot/min]
Tato konstanta dána dobou, kterou motor klidu dosáhl synchronních
otáček, kdyby během celého rozběhu byl stálý zrychlující moment odpovídající
výkonu rovnému jmenovitému zdánlivému výkonu.
H "7" [s; kgm2’ VA’ zlZ n
S touto konstantou též setkáváme anglosaské literatuře.
ČSN 0200 1972 uvádí poloviční hodnotu jako poměrnou kinetickou
energii (konstantu setrvačnosti) značí H.Pohybovou rovnici (5.29) tvaru
d29 2<5
Tj ~d?“ qíd diq (5,29a)
Mechanická časová konstanta poměrném čase) je
Tj n*2? ^rad; kgm2’ VA’ Hz^Pp Jt-Vn
Mechanická časová konstanta může být vyjádřena též vteřinách. Doba urychlování liší námi definované mechanické časové
konstanty tím, jmenovateli výrazu pro dobu urychlování činný výkon
.28) nebo (5.27) lze psát spojení rovnicí (5.
ČSN 0200 používá poněkud odlišné označení pro takzvanou dobu
urychlování
