Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
polyamid Rilsan, některé typy Nylonu
terpolymer ABS Forsan, Lustran, Terluran, Novodur AT
styrénakrylonitril Luran 52, Kostil
polypropylén Bakelite JMD, Hostalen PP/AST
Podle chemického složení možné antistatické prostředky roztřídit na
tyto skupiny:
1161.
Plniva, pigmenty maziva obsažená materiálu svými adsorpčními
vlastnostmi většinou znemožňují migraci antistatických látek povrch
materiálu, tím zmenšují jejich účinek.
501
. Aby projevilo, nutné zvětšit obsah plniva sazí na
20 práškových kovů podle některých pramenů stačí
ke znatelnému antistatickému účinku pouze 0,5 práškového hliníku.
Kromě rozpustných anorganických solí technické praxi rozšířeno
i použití halogenidů stříbra, mědi, olova, palladia nebo cínu, rozptýlených
ve vhodném polymeru, dále koloidního oxidu cíničitého kyseliny kře
mičité, které účinnost zvětšuje přídavkem taurinu (sloučeniny odvozené
od kyseliny aminoetansulfonové).) podobě antistatických laků. Uvedené soli používají vět
šinou spojení dalšími aktivními látkami (např.byla zachována optická propustnost transparentnost výrobku při tom
však nesmějí vytvářet materiálem homogenní směs. Vzhledem velké končen*
trovanosti antistatických látek možné přidávat základnímu ma
teriálu jen skutečně zcela nepatrném množství.
Přesné složení antistatických plastů většinou chráněno patenty, takže
jakékoli bližší údaje možné čerpat pouze občasných drobných informací
v odborných publikacích nebo přímo patentové literatury. Použijí-li však jako plnivo saze,
práškové kovy nebo anorganické soli, elektrostatický náboj jejich vlivem
zmenšuje.
Dále uvedeme plasty vhodné pro antistatickou úpravu obchodní
názvy těchto plastů antistatickém provedení. alkylsulfáty)
a vhodnými pojivý, které mají již samy sobě antistatické účinky
(např. Směsi obsahem oxidu
křemičitého, oxidu titaničitého polyvinylalkoholu, přimíšené poly
styrénu, osvědčily jako výborné antistatické látky.
Nejvíce používají sírany, chloridy dusičnany sodíku, draslíku,
vápníku, hořčíku, hliníku, cínu zinku. sodná sůl karboxymetylcelulózy, draselné sodné soli vinylic-
kých kopolymerů, polyvinylalkohol apod. Prostředky bázi anorganických solí
Patří nejdéle známým také dosud stále používaným antistatickým
látkám.
Všechny tyto požadavky možné splnit pouze prostřednictvím spe
ciálních změkčovadel antistatickými účinky.
PVC jeho kopolymery Bakelite VYAR, VMDC, VMDB
polystyrén Bextrene, Lustrex LO-Stat, Vestyron, Polystyrol, Bakelit,
Lupolen, Vestolen, Krasten atd
