Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 498 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
polyamid Rilsan, některé typy Nylonu terpolymer ABS Forsan, Lustran, Terluran, Novodur AT styrénakrylonitril Luran 52, Kostil polypropylén Bakelite JMD, Hostalen PP/AST Podle chemického složení možné antistatické prostředky roztřídit na tyto skupiny: 1161. Dále uvedeme plasty vhodné pro antistatickou úpravu obchodní názvy těchto plastů antistatickém provedení. Vzhledem velké končen* trovanosti antistatických látek možné přidávat základnímu ma­ teriálu jen skutečně zcela nepatrném množství.byla zachována optická propustnost transparentnost výrobku při tom však nesmějí vytvářet materiálem homogenní směs. Plniva, pigmenty maziva obsažená materiálu svými adsorpčními vlastnostmi většinou znemožňují migraci antistatických látek povrch materiálu, tím zmenšují jejich účinek. 501 . Směsi obsahem oxidu křemičitého, oxidu titaničitého polyvinylalkoholu, přimíšené poly­ styrénu, osvědčily jako výborné antistatické látky.) podobě antistatických laků. sodná sůl karboxymetylcelulózy, draselné sodné soli vinylic- kých kopolymerů, polyvinylalkohol apod. Prostředky bázi anorganických solí Patří nejdéle známým také dosud stále používaným antistatickým látkám. Aby projevilo, nutné zvětšit obsah plniva sazí na 20 práškových kovů podle některých pramenů stačí ke znatelnému antistatickému účinku pouze 0,5 práškového hliníku. Nejvíce používají sírany, chloridy dusičnany sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, hliníku, cínu zinku. Kromě rozpustných anorganických solí technické praxi rozšířeno i použití halogenidů stříbra, mědi, olova, palladia nebo cínu, rozptýlených ve vhodném polymeru, dále koloidního oxidu cíničitého kyseliny kře­ mičité, které účinnost zvětšuje přídavkem taurinu (sloučeniny odvozené od kyseliny aminoetansulfonové). Uvedené soli používají vět­ šinou spojení dalšími aktivními látkami (např. Přesné složení antistatických plastů většinou chráněno patenty, takže jakékoli bližší údaje možné čerpat pouze občasných drobných informací v odborných publikacích nebo přímo patentové literatury. alkylsulfáty) a vhodnými pojivý, které mají již samy sobě antistatické účinky (např. PVC jeho kopolymery Bakelite VYAR, VMDC, VMDB polystyrén Bextrene, Lustrex LO-Stat, Vestyron, Polystyrol, Bakelit, Lupolen, Vestolen, Krasten atd. Všechny tyto požadavky možné splnit pouze prostřednictvím spe­ ciálních změkčovadel antistatickými účinky. Použijí-li však jako plnivo saze, práškové kovy nebo anorganické soli, elektrostatický náboj jejich vlivem zmenšuje