Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 496 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vznik elektrostatického náboje plastech ovlivňují další činitele, např. Elektrostatický náboj vzniká při většině výrobních postupů nejen při zpracování plastů (granulování, vytlačování, válcování, vyjímání výlisků a výstřiků forem, spřádání vláken, vážení surovin jejich dávkování), ale při používání hotových výrobků plastů.). Bylo dokázáno, že elektrostatický náboj přispívá rychlejšímu opotřebování pneumatik vlivem tzv. Většina teorií vzniku elektrostatického náboje dielektrických ma­ teriálech předpokládá, při dotyku dvou materiálů vytvoří elektrická dvojitá vrstva molekulárních rozměrů, tzn. Vytvoření tohoto náboje se pak projeví zvětšeným přitahováním prachu, vytvářením nánosu ne­ čistot někdy skutečnými elektrickými výboji, které mohou být příčinou požáru nebo výbuchu. vzniká systém obdobný konden­ zátoru. Antistatické látky lze rozdělit podle způsobu použití tyto typy: Povrchové antistatické prostředky Ochranná vrstva nanesená máčením, stříkáním nebo potíráním štětcem nebo tkaninou napuštěnou roztokem antistatické látky patří nejčastěj­ ším způsobům aplikace povrchových antistatických látek. ozónového proděravění způsobuje značné potíže při spřádání syntetických vláken. ANTISTATICKÉ LÁTKY Stále rozšiřující výroba používání syntetických pryskyřic, vláken a plastů přináší zároveň nové obtíže, kreré vycházejí jedné původní vlastnosti těchto materiálů, schopnosti vytvářet, uchovávat předávat elektrostatický náboj. oddělení stýkajících ploch zůstává tělesech náboj opačné polarity. Všechny tyto skutečnoti umožnily vznik nových chemických prostředků — antistatických látek, které snaží vznik vlivy elektrostatického náboje co nejvíce potlačit. Následkem působení elektrostatického náboje mnoh­ dy zčernají fotografické filmy, zhorší reprodukce gramofonových desek, magnetofonových pásků, nebo celých reprodukčních zařízení, měřicích zařízení atd. teplota relativní vlhkost vzduchu (větší vlhkost většinou zmírňuje účinky elektrostatického náboje), druh použitého syntetického materiálu, velikost vzdálenost dotykových ploch, drsnost jejich povrchu, rychlost vzájemného oddělování stýkajících materiálů, výskyt tření při mani­ pulaci materiály povrchové nečistoty. Prostředky toho­ to typu vytvářejí povrchu materiálu homogenní transparentní bez­ 499 . (jsou-li vybaveny kryty plastů apod.XXVI