Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
Prostředky toho
to typu vytvářejí povrchu materiálu homogenní transparentní bez
499
.
Elektrostatický náboj vzniká při většině výrobních postupů nejen při
zpracování plastů (granulování, vytlačování, válcování, vyjímání výlisků
a výstřiků forem, spřádání vláken, vážení surovin jejich dávkování),
ale při používání hotových výrobků plastů. ozónového proděravění způsobuje značné potíže při spřádání
syntetických vláken. teplota relativní vlhkost vzduchu (větší vlhkost většinou zmírňuje
účinky elektrostatického náboje), druh použitého syntetického materiálu,
velikost vzdálenost dotykových ploch, drsnost jejich povrchu, rychlost
vzájemného oddělování stýkajících materiálů, výskyt tření při mani
pulaci materiály povrchové nečistoty.
Všechny tyto skutečnoti umožnily vznik nových chemických prostředků
— antistatických látek, které snaží vznik vlivy elektrostatického náboje
co nejvíce potlačit. Vytvoření tohoto náboje
se pak projeví zvětšeným přitahováním prachu, vytvářením nánosu ne
čistot někdy skutečnými elektrickými výboji, které mohou být příčinou
požáru nebo výbuchu.
Vznik elektrostatického náboje plastech ovlivňují další činitele,
např.). Bylo dokázáno, že
elektrostatický náboj přispívá rychlejšímu opotřebování pneumatik
vlivem tzv.
Antistatické látky lze rozdělit podle způsobu použití tyto typy:
Povrchové antistatické prostředky
Ochranná vrstva nanesená máčením, stříkáním nebo potíráním štětcem
nebo tkaninou napuštěnou roztokem antistatické látky patří nejčastěj
ším způsobům aplikace povrchových antistatických látek. oddělení stýkajících ploch zůstává tělesech náboj opačné
polarity.
Většina teorií vzniku elektrostatického náboje dielektrických ma
teriálech předpokládá, při dotyku dvou materiálů vytvoří elektrická
dvojitá vrstva molekulárních rozměrů, tzn. (jsou-li vybaveny kryty plastů apod.XXVI. Následkem působení elektrostatického náboje mnoh
dy zčernají fotografické filmy, zhorší reprodukce gramofonových desek,
magnetofonových pásků, nebo celých reprodukčních zařízení, měřicích
zařízení atd. vzniká systém obdobný konden
zátoru. ANTISTATICKÉ LÁTKY
Stále rozšiřující výroba používání syntetických pryskyřic, vláken
a plastů přináší zároveň nové obtíže, kreré vycházejí jedné původní
vlastnosti těchto materiálů, schopnosti vytvářet, uchovávat předávat
elektrostatický náboj