Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
Aby nenastalo ztuhnutí
lepidla ještě před dokončením spoje, doporučuje lepené materiály před
nanesením lepidla předehřívat.
6. Tlakem při lepení odstraní případné drobné nerovnosti povrchu
spojovaných materiálů. kolem +20 °C, které
se nazývá lepení studená, dále lepení zvýšené teploty, tj.
Některá lepidla obsahující vodu (např. při
teplotě kolem °C; teplota nemá klesnout pod nemá být
vyšší než °C. aby nenarušila jeho budoucí
pevnost odstraněním potřebného množství pojivá. hlavní vrstva),
153
. Pokud není
v návodu předepsáno jinak, provádí lepení při normální teplotě, tj. disperzní lepidlo Tapetona nebo
Bakol) jsou při teplotách pod bodem mrazu zcela nepoužitelná. STRUKTURA VLASTNOSTI LEPENÉHO SPOJE
Z hlediska vnitřní struktury lze každý konstrukčně pevný dostatečně
odolný lepený spoj, dvou základních materiálů považovat komplex tří
hlavních vrstev dvou mikrovrstev.); naproti tomu
u epoxidových lepidel zachovat minimální tloušťka nanesené vrstvy
0,2 mm.
Vyšší teploty, pokud nejsou zpracovatelském postupu předepsány
(např. Při lepeníza vyšších
teplot senesmí překročit tepelná odolnost základních spojovaných ma
teriálů, jinak může stát, než vytvrdí použité lepidlo, zdeformují
se roztaví základní lepené hmoty. to:
a) lepený základní materiál jedné straně spoje (1.Některé typy lepidel jsou velmi citlivé tloušťku nanesené vrstvy.
Nízké teploty mění konzistenci lepidel zhoršují odpařivost rozpustidel.
Tuhá tavná lepidla nanášejí roztaveném stavu jejich zatvrdnutí
nastává ochlazením spoje normální teplotu.
V praxi rozlišuje lepení normální teploty, tj.
Při nanášení lepidel také důležité dodržet optimální teplotu jak slepo
vaných materiálů určených lepení, tak vlastního lepidla. Při velkém tlaku hrozí
mimo jiné nebezpečí deformace základních materiálů.
Plochy naneseným lepidlem přiloží sobě celou dobu tuhnutí
lepidlové vrstvy musejí zůstat pevně přitisknuty, zatíženy nebo upevněny
do lisu. jsou potřebné pro vytvrzení pojidel, viz některá lepidla epoxidová,
nebo pro snazší nanášení), mohou lepidel tvrditeltíých při normální teplotě
vyvolat jejich předčasné zaschnutí, ztrátu lepivosti, tím slabé zakotvení
v lepeném materiálu.
Relativně nejtenčí nános lepicího filmu (0,05 0,1 mm) stačí např. Pro většinu lepidel jsou tyto tepelnépodmínky nejvhodnější. Sevření dále napomáhá tornu, aby celé lepené
spáře vytvořila tenká, celistvá uzavřená vrstva lepidla.
u močovinových lepidel (Diakol, Dukol, Formit atd. 25°C do
100 °C, lepení horka, při teplotách nad 100 °C. Při této operaci
je však nutné dát pozor, aby příliš velkým tlakem nevytlačila spáry
většina lepidla, tím slep neochudil, tzn
