Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 150 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Sevření dále napomáhá tornu, aby celé lepené spáře vytvořila tenká, celistvá uzavřená vrstva lepidla. Relativně nejtenčí nános lepicího filmu (0,05 0,1 mm) stačí např. jsou potřebné pro vytvrzení pojidel, viz některá lepidla epoxidová, nebo pro snazší nanášení), mohou lepidel tvrditeltíých při normální teplotě vyvolat jejich předčasné zaschnutí, ztrátu lepivosti, tím slabé zakotvení v lepeném materiálu. 6. to: a) lepený základní materiál jedné straně spoje (1. Nízké teploty mění konzistenci lepidel zhoršují odpařivost rozpustidel. Tuhá tavná lepidla nanášejí roztaveném stavu jejich zatvrdnutí nastává ochlazením spoje normální teplotu.Některé typy lepidel jsou velmi citlivé tloušťku nanesené vrstvy. aby nenarušila jeho budoucí pevnost odstraněním potřebného množství pojivá. Některá lepidla obsahující vodu (např. disperzní lepidlo Tapetona nebo Bakol) jsou při teplotách pod bodem mrazu zcela nepoužitelná. Tlakem při lepení odstraní případné drobné nerovnosti povrchu spojovaných materiálů. V praxi rozlišuje lepení normální teploty, tj. kolem +20 °C, které se nazývá lepení studená, dále lepení zvýšené teploty, tj. Aby nenastalo ztuhnutí lepidla ještě před dokončením spoje, doporučuje lepené materiály před nanesením lepidla předehřívat. Vyšší teploty, pokud nejsou zpracovatelském postupu předepsány (např. 25°C do 100 °C, lepení horka, při teplotách nad 100 °C. Plochy naneseným lepidlem přiloží sobě celou dobu tuhnutí lepidlové vrstvy musejí zůstat pevně přitisknuty, zatíženy nebo upevněny do lisu. u močovinových lepidel (Diakol, Dukol, Formit atd. STRUKTURA VLASTNOSTI LEPENÉHO SPOJE Z hlediska vnitřní struktury lze každý konstrukčně pevný dostatečně odolný lepený spoj, dvou základních materiálů považovat komplex tří hlavních vrstev dvou mikrovrstev. Pro většinu lepidel jsou tyto tepelnépodmínky nejvhodnější. Při této operaci je však nutné dát pozor, aby příliš velkým tlakem nevytlačila spáry většina lepidla, tím slep neochudil, tzn. Při lepeníza vyšších teplot senesmí překročit tepelná odolnost základních spojovaných ma­ teriálů, jinak může stát, než vytvrdí použité lepidlo, zdeformují se roztaví základní lepené hmoty.); naproti tomu u epoxidových lepidel zachovat minimální tloušťka nanesené vrstvy 0,2 mm. při teplotě kolem °C; teplota nemá klesnout pod nemá být vyšší než °C. Pokud není v návodu předepsáno jinak, provádí lepení při normální teplotě, tj. hlavní vrstva), 153 . Při nanášení lepidel také důležité dodržet optimální teplotu jak slepo­ vaných materiálů určených lepení, tak vlastního lepidla. Při velkém tlaku hrozí mimo jiné nebezpečí deformace základních materiálů