Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 149 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
slep malou pevností. » Bozpouštědlová rychleschnoucí lepidla nebo disperzní lepidla, jejichž tuhnutí probíhá důsledku odpařování rozpouštědla nebo jeho difúze do lepeného materiálu, nanášejí obě lepené plochy.spáry pro zaplněni nerovností vložky tenkých materiálů nebo zahustit lepidlo vhodným plnivem nejlépe pilinami drtí lepených hmot. Dvousložková reaktivní lepidla (expoxidová, polyesterová), která tuhnou v důsledku probíhající chemické reakce celém nánosu lepidla najednou, se mohou nanášet jednostranně. Rovněž možné použít přímo lepicí tmely nejvyšším obsahem plnidel (viz kapitolu XVI XVII). Jsou-li vyřešeny všechny konstrukční materiálové otázky, možné přikročit nanesení lepidla plochy určené spojení. Při slepování různých materiálů, např. Lepidlo, dobře promíchané zhomogenizované, nanáší nejtenčí vrstvě tak, aby na celé ploše vznikl souvislý film. místě mezi lepenými materiály, raději mírným přetokem formě krůpějí, které objeví podél stisknutého lepeného místa. Tenká vrstva lepidla získá při dostatečném rozředění lepidla. však třeba dbát to, aby rozředění nebylo příliš velké, jinak pojidlová složka zeslabí tak, případném vsáknutí části lepidla povrchu lepeného materiálu nestačí zbytek lepidla odpaření pevnému spojení vznikne tzv.) Výhoda tenké vrstvy lepidla spočívá skutečnosti, vlastní lepidlová hmota nemá sama sobě velkou soudržnost (kohezi), ale podstatně větší přilnavost lepenému podkladu (adhezi). Pokud lepí porézní materiály, vhodné, aby lepidlo vniklo pórů podkladu, čímž zvětší plocha účinného povrchu pojidlové složky lépe zakotví. Nanesená vrstva lepidla musí vystačit vytvoření přiměřeného lepicího filmu spáře, tj. skla kovem, kovů plasty nebo termoplastů reaktoplasty, třeba přihlížet také rozdílné tepelné rozťaž­ nosti spojovaných hmot, aby vytvořené spojení neporušilo při první změně teploty. 152 . Tomu lze zabránit opakovaným nánosem zředěného lepidla nebo přidáním pojidla lepidla, případně zvý­ šením jeho obsahu (vytvoří tak upevňující kostra pro lepidlo zvětší se plocha pro jeho zakotvení. Při stejné celkové tloušťce konečná pevnost získaného lepeného celku podstatně vyšší, protože několikanásobné pružné vrstvy lepidla rozvádějí v tomto konstrukčním sestavení rázovou vlnu postupně, zeslabují tak její účinek. U lepených spojů, kterým při aplikaci hrozí zvýšené rázové namáhání, se doporučuje sestavit slep místo dvou silnějších vrstev raději více tenkých materiálů stejného druhu nebo kombinaci různými materiály.). chudý slep, tj. Nesmí rovněž opomenout možné mechanické namáhání budoucího slepu, teplotní vlhkostní podmínky při jeho umístění provoz­ ním prostředí případná konečná povrchová úprava lepené součásti nebo dílce (pokovení, nátěr atd