Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 140 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pojidla jako hlavní složky všech lepidel vytvářejí ztuhnutí (po odpaření nebo po proběhnutí chemické reakce) tzv.mámí chemické vazby) fyzikálních sil (Van der Waalsovy mezimolekulámí síly), difúzni síly, Londonovy desperzní síly, Keesomovy elektrostatické síly, Debeyovy indukční sily, valenční adhezní síly apod. Jsou látky, kterých jsou rozpuštěny pójidlové složky. ZÁKLADNÍ SLOŽKY LEPICÍCH PROSTŘEDKŮ Většina používaných lepidel obsahuje tyto hlavní složky: Pojidla. Rozpouštědla tvoří zejména organické látky jako aceton, toluen, benzín nebo voda. Koheze (soudržnost) teoreticky definována jako stav, kterém jsou částice jednoduché látky drženy pohromadě valenčními mezimolekulár- ními silami (Van der Waalsovo přitahování). Přidáním většího množství plnidel lze lepidel vytvářet příslušné tmely. Rozpouštědla. Dále částečně zdrsnují zvětšují plochu pro pevné přilnutí lepidla. lepený spoj (někdy nazývaný také kližní spoj).). Tvrdidla (tužidla, katalyzátory). Jako plnidla se nejvíce používají jemně mleté anorganické látky (uhličitan vápenatý — vápenec, křemičitá moučka, jemný kysličník křemičitý, aerosil, azbest, zinková nebo titanová běloba apod. Plnidla. Při probíhající chemické reakci vznikají látky zcela odlišné původních složek. Přidáním změkčovadel obvykle prodlouží doba vytvrzování lepicí vrstvy. Nazýváme také zvláčúovadla. Typickým příkladem živočišného pojidla ldíh, příkladem rostlinného pojidla pryskyřice, kalafuna škrob příkladem syntetického pojidla jsou roztoky PVC, epoxidové pryskyřice apod. Tvrdidla používají převážně syntetických lepidel přidávají základní pryskyřici jen velmi malých množstvích (např. Katalyzátory nebo tužidla používají především lepidla epoxidová, poly­ 143 . Jsou chemická činidla reagující pojidlo­ vou složkou lepidla. Lepidlo přimíchaným katalyzátorem pak již omezenou životnost. Lepit musí rychle, než skončí chemická reakce lepidlo ztuhne. Nejsou rozpustná rozpouštědlech (jako pojidla), ale vytvářejí kostru pro pojidlovou složku, zvláště místech větší vrstvy lepidla (např.). hmotnostních dílů tvrdidla 100 hmotnostních dílů základní pryskyřice). 2. Jsou převážně organické látky, buď původu živočišného nebo rostlinného. Mohou být materiály vyrobené syntetickou cestou. Rozpouštědla nesmějí naleptávat základní materiály určené lepení. ve spárách, škvírách, štěrbinách, nerovnostech lepeného povrchu). Jako změkčovadla nejvíce používají organické sloučeniny (glycerín, dibutylftalát, trikrezylfosfát apod. Změkčovadla. Jsou látky, které lepený spoj, změkčují zvláčňují, aby nebyl tvrdý křehký, ale aby byl dostatečně pružný aby při ohýbání, kroucení nebo jiném mechanickém namáhání byl stále pevný nepraskal. Rozpouštědla mají dokonale rozpustit pojidla, rychle odpařovat dobře smáčet lepenépovrchy.)