Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.
ZÁKLADNÍ SLOŽKY LEPICÍCH PROSTŘEDKŮ
Většina používaných lepidel obsahuje tyto hlavní složky:
Pojidla. Jako plnidla
se nejvíce používají jemně mleté anorganické látky (uhličitan vápenatý —
vápenec, křemičitá moučka, jemný kysličník křemičitý, aerosil, azbest,
zinková nebo titanová běloba apod. Tvrdidla používají převážně syntetických
lepidel přidávají základní pryskyřici jen velmi malých množstvích
(např.
Rozpouštědla.).
Tvrdidla (tužidla, katalyzátory). Mohou být materiály vyrobené syntetickou cestou.
2. Rozpouštědla tvoří zejména organické látky jako aceton,
toluen, benzín nebo voda.
Rozpouštědla mají dokonale rozpustit pojidla, rychle odpařovat dobře
smáčet lepenépovrchy.mámí chemické vazby) fyzikálních sil (Van der Waalsovy mezimolekulámí
síly), difúzni síly, Londonovy desperzní síly, Keesomovy elektrostatické
síly, Debeyovy indukční sily, valenční adhezní síly apod.
Katalyzátory nebo tužidla používají především lepidla epoxidová, poly
143
. Jsou chemická činidla reagující pojidlo
vou složkou lepidla. Pojidla
jako hlavní složky všech lepidel vytvářejí ztuhnutí (po odpaření nebo
po proběhnutí chemické reakce) tzv. Přidáním změkčovadel obvykle prodlouží
doba vytvrzování lepicí vrstvy. Lepidlo přimíchaným katalyzátorem pak již omezenou
životnost. Jsou převážně organické látky, buď původu živočišného nebo
rostlinného. Dále
částečně zdrsnují zvětšují plochu pro pevné přilnutí lepidla.
Změkčovadla.
Koheze (soudržnost) teoreticky definována jako stav, kterém jsou
částice jednoduché látky drženy pohromadě valenčními mezimolekulár-
ními silami (Van der Waalsovo přitahování). ve
spárách, škvírách, štěrbinách, nerovnostech lepeného povrchu). Nazýváme také zvláčúovadla.). Jsou látky, kterých jsou rozpuštěny pójidlové složky. hmotnostních dílů tvrdidla 100 hmotnostních dílů základní
pryskyřice).
Plnidla. Při probíhající chemické reakci vznikají látky zcela
odlišné původních složek. lepený spoj (někdy nazývaný také
kližní spoj). Jsou látky, které lepený
spoj, změkčují zvláčňují, aby nebyl tvrdý křehký, ale aby byl dostatečně
pružný aby při ohýbání, kroucení nebo jiném mechanickém namáhání
byl stále pevný nepraskal.). Lepit musí rychle, než skončí chemická reakce lepidlo ztuhne. Typickým příkladem živočišného pojidla ldíh, příkladem
rostlinného pojidla pryskyřice, kalafuna škrob příkladem syntetického
pojidla jsou roztoky PVC, epoxidové pryskyřice apod. Přidáním
většího množství plnidel lze lepidel vytvářet příslušné tmely. Jako změkčovadla nejvíce používají
organické sloučeniny (glycerín, dibutylftalát, trikrezylfosfát apod. Nejsou rozpustná rozpouštědlech (jako pojidla), ale vytvářejí
kostru pro pojidlovou složku, zvláště místech větší vrstvy lepidla (např. Rozpouštědla nesmějí naleptávat základní materiály
určené lepení
