Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 140 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Typickým příkladem živočišného pojidla ldíh, příkladem rostlinného pojidla pryskyřice, kalafuna škrob příkladem syntetického pojidla jsou roztoky PVC, epoxidové pryskyřice apod. Tvrdidla (tužidla, katalyzátory). Tvrdidla používají převážně syntetických lepidel přidávají základní pryskyřici jen velmi malých množstvích (např. Při probíhající chemické reakci vznikají látky zcela odlišné původních složek. hmotnostních dílů tvrdidla 100 hmotnostních dílů základní pryskyřice). Nejsou rozpustná rozpouštědlech (jako pojidla), ale vytvářejí kostru pro pojidlovou složku, zvláště místech větší vrstvy lepidla (např.). Lepit musí rychle, než skončí chemická reakce lepidlo ztuhne. Jako změkčovadla nejvíce používají organické sloučeniny (glycerín, dibutylftalát, trikrezylfosfát apod. Nazýváme také zvláčúovadla. Rozpouštědla tvoří zejména organické látky jako aceton, toluen, benzín nebo voda. Mohou být materiály vyrobené syntetickou cestou. Jsou látky, které lepený spoj, změkčují zvláčňují, aby nebyl tvrdý křehký, ale aby byl dostatečně pružný aby při ohýbání, kroucení nebo jiném mechanickém namáhání byl stále pevný nepraskal.mámí chemické vazby) fyzikálních sil (Van der Waalsovy mezimolekulámí síly), difúzni síly, Londonovy desperzní síly, Keesomovy elektrostatické síly, Debeyovy indukční sily, valenční adhezní síly apod. Rozpouštědla. Rozpouštědla nesmějí naleptávat základní materiály určené lepení.). lepený spoj (někdy nazývaný také kližní spoj). Katalyzátory nebo tužidla používají především lepidla epoxidová, poly­ 143 . Jako plnidla se nejvíce používají jemně mleté anorganické látky (uhličitan vápenatý — vápenec, křemičitá moučka, jemný kysličník křemičitý, aerosil, azbest, zinková nebo titanová běloba apod. Jsou látky, kterých jsou rozpuštěny pójidlové složky. Rozpouštědla mají dokonale rozpustit pojidla, rychle odpařovat dobře smáčet lepenépovrchy. Plnidla. Přidáním změkčovadel obvykle prodlouží doba vytvrzování lepicí vrstvy. Dále částečně zdrsnují zvětšují plochu pro pevné přilnutí lepidla. ZÁKLADNÍ SLOŽKY LEPICÍCH PROSTŘEDKŮ Většina používaných lepidel obsahuje tyto hlavní složky: Pojidla. Změkčovadla. 2. Jsou chemická činidla reagující pojidlo­ vou složkou lepidla. Přidáním většího množství plnidel lze lepidel vytvářet příslušné tmely. Jsou převážně organické látky, buď původu živočišného nebo rostlinného. Pojidla jako hlavní složky všech lepidel vytvářejí ztuhnutí (po odpaření nebo po proběhnutí chemické reakce) tzv. Koheze (soudržnost) teoreticky definována jako stav, kterém jsou částice jednoduché látky drženy pohromadě valenčními mezimolekulár- ními silami (Van der Waalsovo přitahování).). Lepidlo přimíchaným katalyzátorem pak již omezenou životnost. ve spárách, škvírách, štěrbinách, nerovnostech lepeného povrchu)