Receptář pro elektrotechnika

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Receptář obsahuje podrobné předpisy pro přípravu různých vyzkoušených a v provozu osvědčených prostředků na lepení, tmelení, čištění kovů, skla, dřeva a jiných materiálů, jejich povrchovou úpravu a pájení. Jsou zde popsány i speciální inkousty, různé mazací prostředky, nátěrové hmoty, impregnační prostředky, antistatické látky, chladicí a nemrznoucí směsi a problematika výroby plošných spojů. Receptář je určen technikům, mistrům, dělníkům, zlepšovatelům a širokému okruhu zájemců o nejrůznější recepty, návody a výrobky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jan Škeřík

Strana 139 z 535

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Požaduje především jejich jednoduchá příprava, krátká nebo ještě lépe regulovatelná doba tuhnutí malé smrštění po vytvrzení. Lepidla jsou většinou sirupovité látky, které nanesení pevně přilnou k podkladu (díky své lepivosti). Spolehlivé lepidlo být rovněž zdravotně nezávadné má mít nejdelší skladovací lhůtu. V současné době vyrábí chemický průmysl nás zahraničí velké množství lepidel mnoha druhů. Navíc vznikají úspory materiálů, zmenšuje hmotnost celého spoje často získá lepší vzhled spojované části nebo dílce. Bez spolehlivých lepicích prostředků neobejdeme v denním životě neobejde bez nich ani údržba, ani průmyslová odvětví, jako elektrotechnika, elektronika, strojírenství, stavebnictví, výroba moto­ rových vozidel plavidel, letectví nemenší míře také kosmonautika. současnosti není takový průmyslový obor, ve kterém stále více nepoužívala vhodná lepidla. Směs připravená nanášení měla mít velkou životnost, snadnou roztíratelnost neměla napadat základní lepivý materiál (naleptávat ho, měnit jeho zabarvení apod. PODSTATA LEPENÍ Teoretická podstata 'přilnavosti (adheze) lepidla (adheziva) lepeným podkladům (adherentům) jeho vlastni soudržnosti (koheze) předmětem stálého zájmu jak chemiků, tak fyziků. Rozeznáváme mechanické adhezní síly, které mají původ mecha­ nickém uchycení (zakotvení) lepidla nerovnostech pórech spojovaných materiálů, specifické adhezní síly, skládající chemických sil (např. pri- 142 . Aplikace nových lepidel průmyslu pomohla zavést vysoce mechanizo­ vané výrobní procesy zmenšila minimum pracnost těžkou fyzickou práci. 1. epoxidové, polyesterové, fenolformaldehydové). MODERNÍ MATERIÁLY PRO LEPENÍ Využití lepicích prostředků lepidel proniklo současné době do všech odvětví technické praxe. Lepený spoj často nahrazuje klasické mechanické spojování bez zmenšení pevnosti vlastního spoje. živočišná, rostlinná, minerální), nebo syntetické sloučeniny (např. Lepidla slouží k lepení dřeva, papíru, kůže, kovů, plastů, vrstvených materiálů, skla, porcelánu apod. Po stránce chemického složení jsou lepidla buď látky přírodního původu (např.XIV. Přilnavostí rozumí vzájemné přitahování dvou povrchů adhezními silami.). určité době při normální nebo zvýšené teplotě zatvrdnou, tím spolehlivě spojí lepené materiály