Provozní měření v elektrotechnice

| Kategorie: Kniha  |

Pro: STRO.M, spol. s r. o.
Vydal: STRO.M, spol. s r. o., Praha Autor: Antonín Matoušek, František Hradil

Strana 11 z 147

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
o. Systematické chyby jsou takové chyby, které při určitém způsobu měření vyskytují pravidelně. Chyby, kterým při měření dochází (viz kapit.2), můžeme podle jejich charakteru rozdělit na systematické nahodilé., Teplého 1398, 530 Pardubice .1) 9 IN-EL, spol. Xn XM ——————————, (1.. Hodnota vypočteného aritmetického průměru nejvíce přibližuje skutečné hodnotě měřené veličiny.2) XM X (1. Typické pro je, jisté míry stále opakují tak zkreslují výsledek bez ohledu počet provedených opakovaných měření. 1. Dostatečnou představu přesnosti měření nemůžeme získat jediným X1 . Soustavné nahodilé chyby vyskytují současně všech měření, avšak nemusí vždy tvořit stej- ně významné složky. (1. Častěji vyjádření chyby měření používá relativní chyby vyjádřené procentech: Skutečnou hodnotu měřené veličiny získáme opravou naměřené hodnoty, jež dána vztahem: Abychom dostali skutečnou hodnotu, musíme opravu (tj. Jejich výskyt řídí zákony pravděpodobnosti..3) X  100 [%].Přesnost měření není tedy dána pouze přesností použitých měřicích přístrojů, ale celou řadou různých chyb, které mohou během měření vyskytnout. Vliv nahodilých chyb měření můžeme omezit tím, měření několikrát opakujeme na- měřených hodnot opakovaných měření stanovíme aritmetický průměr (střední hodnotu). (1. Jsou způsobeny použitou měřicí metodou, vlastnostmi použitých měřicích přístrojů, pozorovatelem apod.4) n OX XM. Absolutní chybu měření určité veličiny lze vyjádřit: kde: XM naměřená hodnota, XS skutečná hodnota. Protože však nelze měřit absolutně přesně, musíme závěru měřicí úlohy provést vyjádření výsled- ku měření jeho přesnost.3 Vyhodnocení výsledků měření Měření jsme definovali jako soubor činností, jejichž cílem určit hodnotu měřené veličiny. Platí: kde: n počet opakovaných měření. Obvykle nás zajímají meze, nichž leží skutečná hodnota měřené veličiny, což udává tzv. tedy nutné poznat zdroje možných chyb vyjádřit souhrnnou chybu měření. systematické chyby známe její znaménko, někdy její přib- ližnou hodnotu, takže lze provést opravu výsledku (korekci). Vztáhneme-li absolutní chybu skutečné hodnotě, dostáváme relativní chybu měření. 1. Nahodilé chyby vyskytují zcela nepravidelně. nejistotou výsledku měření. absolutní chybu opačným znaménkem) naměřené hodnotě připočítat