Častěji vyjádření chyby měření používá relativní chyby vyjádřené procentech:
Skutečnou hodnotu měřené veličiny získáme opravou naměřené hodnoty, jež dána vztahem:
Abychom dostali skutečnou hodnotu, musíme opravu (tj.2)
XM
X (1. Typické pro je, jisté míry stále opakují tak zkreslují výsledek bez ohledu počet
provedených opakovaných měření. (1.2), můžeme podle jejich charakteru rozdělit na
systematické nahodilé.
Soustavné nahodilé chyby vyskytují současně všech měření, avšak nemusí vždy tvořit stej-
ně významné složky. systematické chyby známe její znaménko, někdy její přib-
ližnou hodnotu, takže lze provést opravu výsledku (korekci). Xn
XM ——————————, (1.
Hodnota vypočteného aritmetického průměru nejvíce přibližuje skutečné hodnotě měřené veličiny. Dostatečnou představu přesnosti měření nemůžeme získat jediným
X1 . nejistotou výsledku měření.3 Vyhodnocení výsledků měření
Měření jsme definovali jako soubor činností, jejichž cílem určit hodnotu měřené veličiny.
Platí:
kde:
n počet opakovaných měření.Přesnost měření není tedy dána pouze přesností použitých měřicích přístrojů, ale celou řadou různých
chyb, které mohou během měření vyskytnout.4)
n
OX XM.1)
9
IN-EL, spol.
Protože však nelze měřit absolutně přesně, musíme závěru měřicí úlohy provést vyjádření výsled-
ku měření jeho přesnost.
Absolutní chybu měření určité veličiny lze vyjádřit:
kde:
XM naměřená hodnota,
XS skutečná hodnota.
Jsou způsobeny použitou měřicí metodou, vlastnostmi použitých měřicích přístrojů, pozorovatelem
apod.., Teplého 1398, 530 Pardubice
. 1.
Nahodilé chyby vyskytují zcela nepravidelně.
Systematické chyby jsou takové chyby, které při určitém způsobu měření vyskytují pravidelně.3)
X
100 [%]. tedy nutné poznat zdroje možných chyb vyjádřit
souhrnnou chybu měření.
Vliv nahodilých chyb měření můžeme omezit tím, měření několikrát opakujeme na-
měřených hodnot opakovaných měření stanovíme aritmetický průměr (střední hodnotu).. (1.
1.
Vztáhneme-li absolutní chybu skutečné hodnotě, dostáváme relativní chybu měření.
Chyby, kterým při měření dochází (viz kapit. Obvykle nás zajímají meze, nichž leží skutečná hodnota měřené
veličiny, což udává tzv. Jejich výskyt řídí zákony pravděpodobnosti. o. absolutní chybu opačným
znaménkem) naměřené hodnotě připočítat
