Neexitují měřicí přístroje ani měřicí metody, kterými bylo
možné změřit absolutně přesně skutečnou hodnotu měřené veličiny. Měřicí přístroj nebo vlastní měření jsou tím přesnější, čím jejich chyba menší. wattmetru), jedná přímé měření.
Způsob, jakým získáváme při měření konečnou hodnotu měřené veličiny, může mít podobu buď
přímého měření, nebo nepřímého měření.
Chyby, které mohou při měření vzniknout, dělíme podle místa vzniku na:
– chyby metody, jejichž příčinou mohou být různá zjednodušení výsledných vztahů pro výpočet
měřené veličiny, zjednodušení zapojení, vliv spotřeby přístroje jeho údaj apod. Současně volbou měřicí metody
provedeme výběr vhodných měřicích prostředků tak, aby měření vedlo cíli, tj. Absolutní měřicí
metody používáme zpravidla měření základních veličin. Srovnávací
měřicí metody srovnávají hodnotu měřené veličiny známou hodnotou veličiny téhož druhu nebo
veličiny jiného druhu, která známou funkcí měřené veličiny [2, 4]. Přímá
měření jsou rychlá dostatečně přesná, takže zcela vyhovují při provozních měřeních., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Protože
přesnost vyjadřuje míru přiblížení výsledků měření skutečné hodnotě měřené veličiny určitých
podmínek experimentu, stává základním kritériem při posuzování kvality provedeného měření. Přesnost měření praxi kvantitativně hodnotí po-
mocí chyb.2;
– chyby pozorovatele, kterým patří volba nesprávné metody měření, nesprávné připojení a
seřízení přístrojů, nevhodné nastavení rozsahu, nedostatečně pečlivá manipulace, chybné čtení
údajů přístrojů, chybné vyhodnocení výsledků apod. Hrubé chyby, které mohou být způsobeny
malými zkušenostmi, nedostatečnými znalostmi, nepozorností, příp. Tyto chyby lze
zpravidla vyčíslit výsledek korigovat;
– chyby přístrojů, které jsou způsobeny nedokonalostí vlastnostmi měřicího přístroje. Princip přímého měření spočívá získání hodnoty měřené
veličiny přímo odečtením údaje stupnice analogového měřicího přístroje nebo odečtením údaje
z displeje případě číslicových měřicích přístrojů. Typickým příkladem nepřímé
metody měření výkonu stejnosměrného proudu voltmetrem ampérmetrem, kdy hodnotu výkonu
vypočteme naměřených hodnot napětí proudu. Nepřímá metoda vyznačuje tím, měřená
veličina určí výpočtem naměřených hodnot jiných veličin. Druhým extrémem jsou málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale ne-
musí poskytnout potřebné měřicí informace.
Máme-li přesnosti daného měření rozhodnout sami, pak volíme takovou přesnost měření, aby
odpovídala účelu podmínkám experimentu.požadovanou přesnost měření formu měřicí informace.). provozu nimi nesetkáme.
Přesnost měření vyjadřuje největší možnou nebo pravděpodobnou chybou měření. Volba optimální přesnosti měření musí být vždy před-
mětem širšího rozboru. Nulová měřicí metoda využívá měřicí přístroj jako nulový indikátor, kterým se
zjišťuje určitý stav měřicím zařízení (např. Provádí pouze metrologických laboratořích. Výchylková metoda spočívá stanovení hodnoty měřené veličiny výchylky ukazatele
měřicího přístroje (analogové přístroje) nebo stanovení hodnoty měřené veličiny displeji čís-
licového přístroje. Tato měření jsou obvykle velmi pracná a
drahá.
Měřicí metody zpravidla dělí dvě základní skupiny absolutní srovnávací. chybách analogových přístrojů pojednává kapitola 2. nutné uvědomit, velmi přesná měření bývají obvykle nákladná a
časově náročná.
Při výběru měřicích prostředků hraje důležitou roli vedle druhu měřené veličiny zvolené měřicí
metody žádaná přesnost měření. vadnými přístroji, třeba
předem vyloučit pečlivou přípravou měření. poskytlo nám žá-
danou informaci měřené veličině nebo měřeném objektu. při měření odporu můstkovými přístroji apod. Jde-li měření, při němž potřebné matemati-
cké úkony provádějí přímo měřicím přístroji (např. Chyba
měřicího přístroje dovolenou chybou přístroje, jejíž velikost stanovena třídou přesnosti
přístroje. o.
Provozní měření provádíme nejčastěji srovnávací měřicí metodou, buď výchylkovou, nebo
nulovou, použitím analogových nebo digitálních přístrojů.
8
IN-EL, spol.
Srovnávací měřicí metoda může být podle funkce použitého přístroje buď výchylková, nebo
nulová. Hodnotu měřené veličiny je
možné určit pouze určitou chybou, jejíž velikost může být zcela nepatrná, ale značná
