Přesnost měření vyjadřuje největší možnou nebo pravděpodobnou chybou měření.požadovanou přesnost měření formu měřicí informace. Jde-li měření, při němž potřebné matemati-
cké úkony provádějí přímo měřicím přístroji (např. Nulová měřicí metoda využívá měřicí přístroj jako nulový indikátor, kterým se
zjišťuje určitý stav měřicím zařízení (např.
Provozní měření provádíme nejčastěji srovnávací měřicí metodou, buď výchylkovou, nebo
nulovou, použitím analogových nebo digitálních přístrojů. Tyto chyby lze
zpravidla vyčíslit výsledek korigovat;
– chyby přístrojů, které jsou způsobeny nedokonalostí vlastnostmi měřicího přístroje.
Chyby, které mohou při měření vzniknout, dělíme podle místa vzniku na:
– chyby metody, jejichž příčinou mohou být různá zjednodušení výsledných vztahů pro výpočet
měřené veličiny, zjednodušení zapojení, vliv spotřeby přístroje jeho údaj apod.2;
– chyby pozorovatele, kterým patří volba nesprávné metody měření, nesprávné připojení a
seřízení přístrojů, nevhodné nastavení rozsahu, nedostatečně pečlivá manipulace, chybné čtení
údajů přístrojů, chybné vyhodnocení výsledků apod. poskytlo nám žá-
danou informaci měřené veličině nebo měřeném objektu.
Při výběru měřicích prostředků hraje důležitou roli vedle druhu měřené veličiny zvolené měřicí
metody žádaná přesnost měření. vadnými přístroji, třeba
předem vyloučit pečlivou přípravou měření. provozu nimi nesetkáme. Typickým příkladem nepřímé
metody měření výkonu stejnosměrného proudu voltmetrem ampérmetrem, kdy hodnotu výkonu
vypočteme naměřených hodnot napětí proudu. Absolutní měřicí
metody používáme zpravidla měření základních veličin.
Máme-li přesnosti daného měření rozhodnout sami, pak volíme takovou přesnost měření, aby
odpovídala účelu podmínkám experimentu. Přímá
měření jsou rychlá dostatečně přesná, takže zcela vyhovují při provozních měřeních. Hrubé chyby, které mohou být způsobeny
malými zkušenostmi, nedostatečnými znalostmi, nepozorností, příp. při měření odporu můstkovými přístroji apod. Přesnost měření praxi kvantitativně hodnotí po-
mocí chyb. Měřicí přístroj nebo vlastní měření jsou tím přesnější, čím jejich chyba menší. Tato měření jsou obvykle velmi pracná a
drahá. Chyba
měřicího přístroje dovolenou chybou přístroje, jejíž velikost stanovena třídou přesnosti
přístroje. wattmetru), jedná přímé měření. Neexitují měřicí přístroje ani měřicí metody, kterými bylo
možné změřit absolutně přesně skutečnou hodnotu měřené veličiny. chybách analogových přístrojů pojednává kapitola 2. Princip přímého měření spočívá získání hodnoty měřené
veličiny přímo odečtením údaje stupnice analogového měřicího přístroje nebo odečtením údaje
z displeje případě číslicových měřicích přístrojů., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Současně volbou měřicí metody
provedeme výběr vhodných měřicích prostředků tak, aby měření vedlo cíli, tj. Výchylková metoda spočívá stanovení hodnoty měřené veličiny výchylky ukazatele
měřicího přístroje (analogové přístroje) nebo stanovení hodnoty měřené veličiny displeji čís-
licového přístroje. Srovnávací
měřicí metody srovnávají hodnotu měřené veličiny známou hodnotou veličiny téhož druhu nebo
veličiny jiného druhu, která známou funkcí měřené veličiny [2, 4].
8
IN-EL, spol.
Způsob, jakým získáváme při měření konečnou hodnotu měřené veličiny, může mít podobu buď
přímého měření, nebo nepřímého měření. Druhým extrémem jsou málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale ne-
musí poskytnout potřebné měřicí informace.). Nepřímá metoda vyznačuje tím, měřená
veličina určí výpočtem naměřených hodnot jiných veličin. Provádí pouze metrologických laboratořích. nutné uvědomit, velmi přesná měření bývají obvykle nákladná a
časově náročná.
Měřicí metody zpravidla dělí dvě základní skupiny absolutní srovnávací. Hodnotu měřené veličiny je
možné určit pouze určitou chybou, jejíž velikost může být zcela nepatrná, ale značná.
Srovnávací měřicí metoda může být podle funkce použitého přístroje buď výchylková, nebo
nulová. Volba optimální přesnosti měření musí být vždy před-
mětem širšího rozboru. Protože
přesnost vyjadřuje míru přiblížení výsledků měření skutečné hodnotě měřené veličiny určitých
podmínek experimentu, stává základním kritériem při posuzování kvality provedeného měření. o
